ECLI:CZ:US:1999:3.US.239.96
sp. zn. III. ÚS 239/96
Usnesení
III. ÚS 239/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů K.K. a M.B., obou zastoupených advokátem JUDr. T.S., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. března 1996, sp. zn. 12 Co 548/95, a rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 9. června 1995, sp. zn. 5 C 4/92, mimo ústní jednání dne 17. 2. 1999 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou včas (§72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a za podmínek stanovených zákonem [§30 odst. 1, §34 odst. 1, 2, §72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], napadl stěžovatel pravomocný rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 7. března 1996 (12 Co 548/95) a spolu s ním také rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 9. června 1995 (5 C 4/92) a tvrdil, že oběma těmito rozhodnutími obecné soudy jako orgány veřejné moci porušily jeho ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); podle odůvodnění ústavní stížnosti stalo se tak tím, že obecné soudy v rozhodnutích, které v těchto věcech vydaly,
III. ÚS 239/96
opomněly právní hlediska a námitky tak, jak je stěžovatel před těmito soudy, stejně jako v ústavní stížnosti, rozvedl.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelé proti rozsudku Krajského soudu ze dne 7. března 1996 podali dovolání, s odkazem na rozhodovací praxi Ústavního soudu ve věci přípustnosti ústavní stížnosti a za situace, kdy je nejisté, jak o opravném prostředku proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu bude dovolacím soudem rozhodnuto - podle obsahu jejich sdělení - požádali, aby Ústavní soud ve věci rozhodl poté, co rozhodne soud dovolací.
Stěžovatelé Ústavnímu soudu stav řízení před dovolacím soudem neoznámili, nicméně Ústavní soud sám zjistil, že Nejvyšší soud ČR, jako soud dovolací, oba rozsudky, ústavní stížností napadené, tj. rozsudek Krajského soudu v Plzni a rozsudek Okresního soudu v Klatovech, jak vpředu jsou označeny, zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Klatovech k dalšímu řízení.
Z posléze uvedeného zjištění vyplývá, že rozhodnutí obecných soudů, proti nimž ústavní stížnost směřuje, jako rozhodnutí zrušená dovolacím soudem právně neexistují, a tudíž i projednání ústavní stížnosti je povahou věci vyloučeno; byla proto posuzovaná ústavní stížnost shledána jako nepřípustná (§66 odst. 1, §75 odst. 1 per analog. zákona).
O nepřípustné ústavní stížnosti bylo proto rozhodnuto odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. e) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 17. února 1999
JUDr. Vlastimil Ševčík
soudce Ústavního soudu