ECLI:CZ:US:1999:3.US.335.99
sp. zn. III. ÚS 335/99
Usnesení
III. ÚS 335/99
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele P. K., zastoupeného JUDr. V. Š., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. května 1999, sp. zn. 3 Tz 51/99, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu 8. července 1999, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tz 51/99, kterým rozhodl, že pravomocným usnesením vyšetřovatele Policie ČR, Krajského úřadu vyšetřování v Ostravě ze dne 9. září 1998, ČVS: KVV 266/10-97, a v řízení, jež mu předcházelo, byl porušen zákon ve prospěch obviněného v ustanoveních §172 odst. 1 písm. b), §2 odst. 5, 6 tr. řádu. Soud označené usnesení zrušil spolu s obsahově navazujícími rozhodnutími, vyšetřovateli přikázal věc znovu projednat a rozhodnout. Stěžovatel dále uvedl, že Nejvyšší soud označeným rozsudkem rozhodl poté, co vyšetřovatel usnesením ze dne 6. května 1999 zastavil jeho trestní stíhání a proti rozhodnutí podal v neprospěch obviněného stížnost pro porušení zákona ministr spravedlnosti. Rozhodnutím soudu se cítí dotčen na právech, zaručených čl. 36 odst. 1, 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§72 odst. 1 písm. a), §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tz 51/99 bylo zjištěno, že v předmětné věci došlo ke zrušení usnesení vyšetřovatele Policie ČR, kterým bylo zastaveno trestní stíhání proti navrhovateli, vyšetřovateli pak bylo přikázáno, aby věc znovu projednal a rozhodl. Z toho vyplývá, že ve věci vyšetřování a trestního stíhání navrhovatele bude pokračováno a stěžovatel má možnost využít procesní prostředky k ochraně svých práv poté, co bude znovu rozhodnuto a rozhodnutím se bude cítit dotčen.
S ohledem na výše uvedené byl návrh soudcem zpravodajem, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v souladu s §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. září 1999