ECLI:CZ:US:1999:3.US.496.98
sp. zn. III. ÚS 496/98
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci navrhovatele JUDr. J.V., zastoupeného Mgr. H.H., takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel podal dne 26. 11. 1998 ústavní stížnost, a to proti postupu Policie ČR, ze dne 2. 10. 1998, pod sp. zn. ČVS:ÚVV-4/32-96, s tím, že předvedením navrhovatele uskutečněným policií dne 2. 10. 1998 před vyšetřovatele na základě §90 odst. 2 trestního řádu (dále tr.ř.) bylo porušeno jeho právo na osobní svobodu dle čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a zároveň navrhl, aby zmíněné rozhodnutí zrušil.
Z vyžádaných spisových materiálů vedených u shora označeného orgánu policie, Ústavní soud zjistil, že navrhovatel byl skutečně předveden před vyšetřovatele policie v označené věci. K jeho předvedení došlo dne 2. 10. 1998 policií na základě žádosti vyšetřovatele policie, jak také plyne ze záznamu o předvedení, který byl ve věci pořízen.
V této chvíli je ovšem na místě zdůraznit, že ústavní stížnost byla k Ústavnímu soudu prokazatelně podána dne 26. 11. 1998 a ten ji obdržel o den později. Ze spisových materiálů také plyne, že navrhovatel podal žádost o přezkoumání postupu vyšetřovatele dle §167 tr.ř. ke KSZ. Znovu s odkazem na spisové materiály je však nepochybné, že navrhovatel podal ústavní stížnost přímo proti namítanému postupu policie, aniž vyčkal rozhodnutí Krajského státního zastupitelství stran jeho žádosti o přezkum postupu policie (ústavní stížností je také právě a jenom napaden postup policie a jeho rozhodnutí).
Podle §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále zák. o ÚS) je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V daném případě však navrhovatel zmíněné ustanovení, zák. o ÚS, nerespektoval, když jednoznačně v době podání ústavní stížnosti procesní prostředek sloužící k ochraně jeho práva nevyčerpal. Je snad i nadbytečné uvést, že pouhým postupem, kterým je takový prostředek čerpán (např. jeho podáním), nelze mít za to, že takový prostředek již byl vyčerpán zcela. Rovněž ze spisového materiálu totiž Ústavní soud zjistil, že státní zástupce reagoval na žádost o přezkum až dne 2. 12. 1998 svým rozhodnutím, tedy v době kdy ústavní stížnost již byla podána. Jak již uvedeno jejím obsahem ani postup státního zástupce není.
S poukazem na uvedené skutečnosti proto Ústavnímu soudu nezbylo než podle ust. §43 odst. 1 písm. e), zák. o ÚS, návrh odmítnout jako nepřípustný.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. března 1999