ECLI:CZ:US:1999:3.US.6.99
sp. zn. III. ÚS 6/99
Usnesení
III. ÚS 6/99
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 2. září 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti M. M., zastoupeného JUDr. J.K., advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 1998, č. j. 14 To 724/98-17, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se ústavní stížností, podanou 5. ledna 1999, domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 14 To 724/98-17, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu pro Prahu-západ, jímž soud nevyhověl žádosti o propuštění obviněného stěžovatele z vazby. Uvedl, že se proto cítí dotčen na právech, zaručených v Listině základních práv a svobod čl. 8 odst. 1, 2 a 5, když pro průtahy a nedostatky v trestním řízení, jakož i pro pochybení na straně státního zástupce při výkonu dozoru nad vyšetřováním, je nucen setrvávat ve vazbě.
Předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze ve svém vyjádření ze dne 15. března 1999 uvedla, že se s obsahem stížnosti neztotožňuje, napadené usnesení, vydané ve věci sp. zn. 14 To 724/98 dne 30. listopadu 1998, považuje za správné z důvodů obsažených v jeho odůvodnění.
Okresní státní zástupce Okresního státního zastupitelství Praha-západ (vedlejšího účastníka řízení) dne 12. července 1999 k obsahu ústavní stížnosti uvedl, že vyšetřování věci, týkající se i stěžovatele, bylo mimořádně rozsáhlé. S ohledem na značný počet obviněných (25) samotné seznámení s výsledky vyšetřování trvalo obviněným a jejich obhájcům téměř dva měsíce. Proto, podle jeho názoru, postup a rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 1998 je v souladu s §8 odst. 1, 2 a 5 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížnosti a usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 14 To 724/98-17, ze dne 30. listopadu 1998, jakož i vyjádření Okresního státního zastupitelství Praha-západ, nebyl shledán zásah do práv stěžovatele, jichž se v návrhu dovolává. Označený soud své rozhodnutí, opírající se o ustanovení §67 písm. a) trestního řádu a směřující proti zamítnutí žádosti obviněného o propuštění z vazby, vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, na toto odůvodnění Ústavní soud odkazuje.
S ohledem na výše uvedená zjištění byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. září 1999