ECLI:CZ:US:1999:3.US.60.99
sp. zn. III. ÚS 60/99
Usnesení
III. ÚS 39/99
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatelky L. U., zastoupené JUDr. J. Č., advokátem, o návrhu ze dne 22. ledna 1999, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 22. ledna 1999, se stěžovatelka domáhala přezkoumání a zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. října 1998, sp. zn. 23 Co 513/97, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 18. srpna 1997, sp. zn. 3 C 249/97. Uvedla, že označené soudy nevyhověly jejímu návrhu na určení neplatnosti kupní smlouvy, uzavřené 8. června 1995 ohledně části nemovitostí, k nimž jí náleželo předkupní právo, a tím, dle jejího přesvědčení, bylo porušeno právo, zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Pokud jde o dodržení zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti, poukázala na to, že je ve věku 87 let, rozhodnutí soudů považuje za nespravedlivá, a proto nechť je o přijetí návrhu rozhodnuto ve smyslu §75 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo anebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů. Tato počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání [§72 odst. 1 a 2 a §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 23 Co 513/97-68 a listiny osvědčující den podání stížnosti bylo zjištěno, že stěžovatelka obdržela rozhodnutí o posledním opravném prostředku, tj. rozsudek výše označeného soudu ze dne 22. října 1998, nejpozději 11. listopadu 1998, kdy nabyl právní moci, návrh k Ústavnímu soudu podala 22. ledna 1999, přičemž 60 denní lhůta k jeho podání uplynula 11. ledna 1999. Je nepochybné, že ústavní stížnost byla podána po lhůtě, v zákoně o Ústavním soudu stanovené. Pokud se stěžovatelka domáhala postupu podle §75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, je třeba uvést, že toto ustanovení neupravuje prominutí stanovené lhůty, nýbrž umožňuje přijetí ústavní stížnosti i v případě nevyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva, což se na posuzovanou věc nevztahuje.
S ohledem na uvedená zjištění byl návrh, v souladu s §43 odst. l písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. března 1999
JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj