ECLI:CZ:US:1999:3.US.90.99
sp. zn. III. ÚS 90/99
Usnesení
III. ÚS 90/99-5
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele L. Š., zastoupeného JUDr. L.M., advokátem, o návrhu ze dne 15. února 1999, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu 17. února 1999, se stěžovatel domáhal přezkoumání postupu Okresního soudu v Příbrami ve věci sp. zn. Nt 1023/76 a vydání nálezu, jímž bude vysloveno, že postupem označeného soudu bylo porušeno jeho právo na řádné projednání věci podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na vyřízení věci v přiměřené době podle čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech. Dále navrhl, aby bylo soudu uloženo do 10 dnů od vyhlášení nálezu Ústavním soudem vrátit stěžovateli věci, specifikované v usnesení sp. zn. Nt 1023/76, ze dne 13. března 1997.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§72 odst. 1 písm. a) a §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Okresního soudu v Příbrami sp. zn. Nt 1023/76 a usnesení téhož soudu č. j. 1023/76-189, ze dne 13. března 1997, bylo zjištěno, že stěžovateli soud přiznal právo na vrácení věcí, označených na č. 1. 191 až 193 rozhodnutí, tj. věcí, které mu byly zabrány dle usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 13. září 1976, sp. zn. Nt 1023/76. Dále bylo nepochybně zjištěno, že stěžovatel požádal 27. března 1997 jmenovaný soud o faktické vydání věcí, přičemž z obsahu protokolů a zápisů obsažených ve spise vyplývá, že tyto mu dosud vydány nebyly.
111. ÚS 90/99-6
I když je zřejmé, že postup soudu je liknavý a došlo tedy k průtahům při realizaci jeho usnesení ze dne 13. března 1997, stěžovatel nevyužil všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho vlastnických práv poskytuje. Pokud jde o průtahy na straně soudu, pak v souladu se zák. č. 436/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je třeba využít práva stížnosti u příslušných orgánů státní správy soudů, pokud jde o ochranu vlastnických práv k věcem, označeným v citovaném rozhodnutí soudu, občanský soudní řád a občanský zákon umožňuje takové ochrany se u soudu příslušnými procesními prostředky domáhat.
Poněvadž stěžovatel výše označené prostředky k ochraně svých práv dosud nevyčerpal, byl návrh jako nepřípustný podle §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudcem zpravodajem, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. března 1999
JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj