ECLI:CZ:US:1999:4.US.294.95
sp. zn. IV. ÚS 294/95
Usnesení
IV. ÚS 294/95
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti JUDr. V.J., JUDr. A.B. a JUDr. Š.K., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 6. 1995, sp. zn. 8 Co 549/94, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelé (v původním řízení před obecnými soudy tři z pěti žalovaných) se svou ústavní stížností domáhají zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Tímto rozsudkem byl v části, jíž bylo vyhověno určovací žalobě JUDr. K.M., B.P. a Ing. J.M., že žalovaní (tj. stěžovatelé a další 2 žalovaní) nenabyli vlastnictví k domu čp. 945 s parcelou č. 609- st. plocha a č. 610 - zahrada, k.ú. M., a současně rozhodnuto, že stěžovatelé jsou povinni tyto nemovitosti vyklidit, potvrzen rozsudek soudu I. stupně - Okresního soudu v Ostravě - ze dne 21. 2. 1994, sp. zn. 32 C 283/92. Ustavní stížností napadený rozsudek soudu II. stupně byl však v mezidobí, z podnětu dovolání podaného zbývajícími žalovanými, v potvrzující části zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 2 Cdon 1558/96, ze dne 4. 5. 1999, a věc v tomto rozsahu vrácena Krajskému soudu v Ostravě (když Nejvyšší soud dospěl k závěru, že povaha vztahu soudců, kteří v odvolacím řízení věc rozhodovali k prvému žalobci, vzbuzuje pochybnosti o jejich nepodjatosti). Za tohoto stavu ztratila ústavní stížnost, směřující proti uvedenému rozsudku, své opodstatnění a je třeba ji považovat za nepřípustnou, neboť zatím nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práv stěžovatelů připouští. Z uvedeného důvodu byla proto ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. září 1999
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj
K: stejnopis usnesení zaslat modře:
* JUDr. J.
* JUDr. B.
* JUDr. K.
po vrácení zpátečních lístků vyznačit v rejstříku a založit.
Brno, 30. 9. 1999