ECLI:CZ:US:1999:4.US.312.99
sp. zn. IV. ÚS 312/99
Usnesení
IV. ÚS 312/99
Ústavní soud rozhodl dne 29. září 1999 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského ve věci ústavní stížnosti Nemocnice P., zastoupené JUDr. M. F., advokátem, proti usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 6. 10. 1998, čj. E 936/98-9, a Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 5. 1999, čj. 19 Co 835/99-28, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů stěžovatelka v podstatě uvádí, že v České republice neexistuje žádný zákon ani jiný právní předpis ukládající povinnost hradit náklady řízení strany, prohravší spor, straně, která ve sporu měla zcela úspěch. Z tohoto základního důvodu, jakož i z dalších důvodů, dovolávajíc se současně ústavních principů vyjádřených v čl. 2 odst. 4, čl. 4 Ústavy ČR a v čl. 2 odst. 2 a 3, jakož i čl. 4 Listiny základních práv a svobod, domáhá se proto zrušení napadených rozhodnutí.
Z obsahu spisu 5 C 560/92 Okresního soudu v Písku Ústavní soud zjistil, že v podání došlém tomuto soudu dne 14. 7. 1992 domáhal se navrhovatel J. K. návrhem směřujícím proti stěžovatelce zaplacení částky 33 256,60 Kč, představující cenu dodávky 547 q uhlí. Okresní soud v Písku rozsudkem ze dne 15. 10. 1993, čj. 5 C 560/92-19, návrh zamítl, nicméně Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 2. 3. 1994, čj. 5 Co 125/94-35, zamítavý rozsudek soudu prvého stupně změnil ve vyhovující a uložil stěžovatelce zaplatit navrhovateli celou zažalovanou částku, když jinak napadený rozsudek v odstavci prvním v části týkající se příslušenství a náhrady nákladů řízení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Okresní soud v Písku pak rozsudkem ze dne 10. 8. 1994, čj. 5 C 560/92-47, rozhodl tak, že návrh týkající se příslušenství zamítl a stěžovatelce uložil povinnost zaplatiti navrhovateli na nákladech řízení částku 8 812,-- Kč. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 14. 10. 1994. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 4. 1996, čj. 11 Odon 9/96-60, byl již citovaný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích na základě dovolání stěžovatelky ve věci samé zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, zatímco ve zbývající části napadeného výroku (příslušenství, náklady řízení) bylo dovolání odmítnuto. Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl posléze rozsudkem ze dne 5. 9. 1996, čj. 8 Co 1458/96-73, tak, že rozsudek soudu prvého stupně v zamítavé části potvrdil a uložil navrhovateli zaplatit stěžovatelce na nákladech odvolacího a dovolacího řízení 1 332,-- Kč.
Jakkoli Ústavní soud zcela chápe důvody, jež stěžovatelku vedly k podání ústavní stížnosti, neboť jsou po ní vymáhány náklady řízení vzniklé v soudním sporu, v němž měla plný úspěch, a navíc sám poukazuje na to, že i rozsudek Nejvyššího soudu v této věci stran odmítnutí dovolání proti výroku o nákladech řízení je v rozporu s ustanovením §243d odst. 1 věta třetí o. s. ř., nemůže pominout tu základní skutečnost, že v projednávané věci jde již jen o výkon rozhodnutí podle části šesté občanského soudního řádu, kdy soud nařizující výkon rozhodnutí nemůže již znovu zkoumat otázku, o níž bylo pravomocně rozhodnuto. Uvažováno tedy z tohoto pohledu, nelze obecným soudům rozhodujícím ve stadiu již pouhého výkonu rozhodnutí v daném případě vytknout porušení jakéhokoli ze stěžovatelčiných ústavně zaručených práv.
Všechny uvedené skutečnosti a úvahy jsou natolik evidentní, že Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 29. září 1999
JUDr. Eva Zarembová
předsedkyně senátu