ECLI:CZ:US:1999:4.US.530.98
sp. zn. IV. ÚS 530/98
Usnesení
IV. ÚS 530/98
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Vladimíra Čermáka o ústavní stížnosti R.M., zastoupeného Mgr. L.J., proti příkazu soudce Okresního soudu Plzeň-město k domovní prohlídce ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. 5 Nt 945/98, a proti příkazu vyšetřovatele Policie České republiky, k prohlídce jiných prostor a pozemků ze dne 20. 10. 1998, ČVS: KVV 183/30-98, ve spojení se souhlasem státního zástupce KSZ ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. 1 KZn 82/98, za účasti Okresního soudu Plzeň-město, Policie České republiky, KSZ, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá, s odvoláním na porušení čl. 4 odst. 1, čl. 7 odst. 1, čl. 12 odst. 1, 2, 3 a čl. 13 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), zrušení shora označeného příkazu soudce k provedení domovní prohlídky a příkazu vyšetřovatele k provedení prohlídky jiných prostor a pozemků ve spojení se souhlasem státního zástupce.
V odůvodnění své ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že dne 20. 10. 1998 byl vydán příkaz soudce Okresního soudu Plzeň-město, sp. zn. 5 Nt 945/98, k provedení domovní prohlídky ve věci podezření z trestného činu zpronevěry podle ustanovení §248 odst. 1, odst. 4 tr. zákona, z jehož spáchání jsou podezřelí bývalí jednatelé společnosti F., I.M. a JUDr. J.K. Ve znění tohoto příkazu byla nařízena domovní prohlídka ve všech prostorách sloužících k bydlení hostů a personálu v hotelu V., ve vlastnictví C., a.s. Téhož dne vydal vyšetřovatel Policie ČR, příkaz k prohlídce jiných prostor, ČVS:KVV 183/30-98, vydaným za souhlasu státního zástupce KSZ, sp. zn. 1 KZn 82/98, ze dne 20. 10. 1998. Ve znění tohoto příkazu byla nařízena prohlídka u firmy C., a.s., v kancelářích a prostorách k nim náležejících v budově hotelu V.
Porušení svých ústavně zaručených práv stěžovatel spatřuje především v tom, že domovní prohlídka byla provedena v místnosti, která slouží k jeho bydlení, a to přesto, že vůči němu nebyl vydán žádný příkaz k provedení domovní prohlídky nebo příkaz k prohlídce jiných prostor. Dále pak stěžovatel namítá, že domovní prohlídka byla provedena v hotelu a ubytovně V., které jsou ve vlastnictví C., a.s., a tedy jiného subjektu, než který je uveden v příkazu k domovní prohlídce soudce Okresního soudu Plzeň-město (C..); stejně tak prohlídka jiných prostor byla opět provedena u jiného subjektu, než který je uveden v příkazu k prohlídce jiných prostor vyšetřovatele Policie ČR, prohlídka jiných prostor byla provedena v prostorách sloužících k bydlení, měla charakter domovní prohlídky, kterou nelze provést jinak než na příkaz předsedy senátu nebo soudce podle ustanovení §83 tr. řádu, a konečně stěžovatel namítá i to, že prohlídka jiných prostor byla provedena v hotelu i ubytovně V. přesto, že k prohlídce ubytovny byl udělen souhlas státního zástupce KSZ, avšak ubytovna nebyla specifikována v příkazu k prohlídce jiných prostor vyšetřovatele Policie ČR. Stěžovatel je přesvědčen, že stížností napadenými příkazy k domovní prohlídce a k prohlídce jiných prostor došlo k porušení práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, práva na nedotknutelnost obydlí a práva na listovní tajemství. Navrhuje proto, aby Ústavní soud zrušil příkaz soudce Okresního soudu Plzeň-město, ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. 5 Nt 945/98, k provedení domovní prohlídky proti C., a.s., příkaz vyšetřovatele Policie ČR, ze dne 20. 10. 1998, ČVS:KVV 183/30-98, a souhlas Krajského státního zástupce, ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. 1 KZn 82/98, k prohlídce jiných prostor a pozemků.
Poté, co se Ústavní soud seznámil s obsahem spisu, vyjádřením Okresního soudu Plzeň-město a KSZ, dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.
Ústavní soud z obsahu listin, připojených stěžovatelem k ústavní stížnosti, zjistil, že příkaz k domovní prohlídce, vydaný soudcem Okresního soudu Plzeň-město, dne 20. 10. 1998, sp. zn. 5 Nt 945/98, na návrh Krajského státního zástupce, sp. zn. 1 KZn 82/98, a příkaz k prohlídce jiných prostor, vydaný vyšetřovatelem Policie ČR, ze dne 20. 10. 1998, ČVS:KVV 183/30-98, za souhlasu státního zástupce KSZ, ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. 1 KZn 82/98, se nevztahovaly na prohlídku nemovitostí, které by byly ve vlastnictví stěžovatele.
Ústavní stížnost proti shora označeným příkazům k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků, vydaným ve věci podezření z trestného činu zpronevěry podle §248 odst. 1,4 trestního zákona, z jehož spáchání jsou podezřelí I.M. a JUDr. L.K., je s ohledem na shora uvedené zjištění třeba považovat v té části, v níž stěžovatel namítá provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor nemovitostí u jiného subjektu, než toho, který byl v příkazu k prohlídce uveden, resp. nesprávné označení vlastníka nemovitostí (body 2, 3, 4 ústavní stížnosti), jako stížnost podanou osobou zjevně neoprávněnou. Aktivně legitimovanou k podání ústavní stížnosti, obsahující uvedené námitky, by byla C., a.s. Pro úplnost třeba dodat, že i uvedený subjekt podal ústavní stížnost proti stěžovatelem napadeným příkazům, tato ústavní stížnost byla již Ústavním soudem jako zjevně neopodstatněná odmítnuta usnesením, sp. zn. IV. ÚS 528/98, ze dne 29. 3. 1999.
Z příkazu k domovní prohlídce, vydaného soudcem Okresního soudu Plzeň -město dne 22. 10. 1998, pod sp. zn. 5 Nt 545/98, k návrhu krajského státního zástupce, pak Ústavní soud zjistil, že tento se mj. vztahoval i na "všechny prostory, sloužící k bydlení hostů a personálu v hotelu V".
Porušení ústavně zaručených práv samotného stěžovatele pak v daném případě shledáno nebylo, když vyšetřovatel, provádějící prohlídku prostor, v nichž stěžovatel, jak tvrdí, bydlel, měl k dispozici řádný písemný příkaz soudce výslovně zahrnující všechny prostory, sloužící k bydlení hostů a personálu v označených nemovitostech, řádně zdůvodněný potřebou v označených prostorách zajistit listinné a věcné důkazy, které by prokázaly některé ze skutečností, které jsou důležité pro vedené trestní řízení proti I.M. a JUDr. L.K., kteří jsou hlavními akcionáři akciové společnosti C., která je vlastníkem předmětného objektu.
V této části byla tedy ústavní stížnost odmítnuta jako zjevně neopodstatněná [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. srpna 1999
JUDr. Eva Zarembová
předsedkyně senátu