Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 16.04.1999, sp. zn. IV. ÚS 66/99 [ nález / ČERMÁK / výz-3 ], paralelní citace: N 54/14 SbNU 13 dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:1999:4.US.66.99

sp. zn. IV. ÚS 66/99 Nález Ústavní soud rozhodl dne 16. dubna 1999 v senátě ve věci ústavní stížnosti V.S. Ostrava, a. s., proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 8. 12. 1998, čj. Zn 2826/98-16, a usnesení Policie ČR, obvodního oddělení, Ostrava - Vítkovice ze dne 19. 11. 1998, čj. MROV-1455/V-TČ-98, za účasti 1) Okresního státního zastupitelství v Ostravě, 2) Policie ČR, obvodního oddělení, Ostrava - Vítkovice, jako účastníků řízení, a vedlejšího účastníka Š. spol. s r. o. , za souhlasu účastníků bez ústního jednání, takto: Usnesení Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 8. 12. 1998, čj. Zn 2826/98-16, a usnesení Policie ČR, obvodního oddělení, Ostrava - Vítkovice ze dne 19. 11. 1998, čj. MROV-1455/V-TČ-98, se zrušují. Odůvodnění: Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným usnesením Okresního státního zastupitelství v Ostravě a Policie ČR, obvodního oddělení, Ostrava - Vítkovice, stěžovatel uvádí, že výklad ustanovení §80 odst. 1 trestního řádu je ze strany Okresního státního zastupitelství nejen nesprávný a značně rozporuplný, ale navíc rozšiřuje oprávnění orgánů činných v trestním řízení nad rámec stanovený zákonodárcem. Okresní státní zastupitelství totiž na jedné straně konstatuje nemožnost použití citovaného ustanovení, na straně druhé však konstatuje, že policejním orgánem bylo zcela správně ve smyslu právě tohoto ustanovení rozhodnuto. Podle názoru stěžovatele v případě, že trestní řízení vedeno není, by věc měla být skutečně, tedy v pravém slova smyslu, vrácena tomu, kdo ji policejnímu orgánu vydal, v projednávané věci stěžovateli. V žádném případě však okresnímu státnímu zastupitelství nepříslušelo zkoumat vlastnické právo k vydané věci za situace, kdy ohledně této věci je veden soudní spor. Napadenými usneseními tedy podle stěžovatelova názoru došlo k porušení čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, jakož i článku 2 odst. 2 a čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a z těchto důvodů navrhuje stěžovatel zrušení napadených rozhodnutí. Okresní státní zastupitelství v Ostravě ve svém vyjádření ze dne 22. 3. 1999 poukázalo na stanovisko vyjádřené v napadeném usnesení. Police ČR, obvodní oddělení, Ostrava - Vítkovice, poukázalo ve svém vyjádření ze dne 19. 3. 1999 na to, že o vydání věci rozhodl policejní orgán až po vydání stanoviska ze strany státního zástupce. Š. spol. s r. o. v poukázaly ve svém vyjádření ze dne 29. 3. 1999 na právní a skutkové závěry obsažené v jejich stížnosti proti původnímu usnesení Policie ČR ze dne 14. 9. 1998 a navrhly proto odmítnutí, resp. zamítnutí, ústavní stížnosti. Z obsahu spisu Policie ČR, obvodního oddělení, Ostrava - Vítkovice, sp. zn. MROV-1455-V-TČ-98, jakož i spisu Okresního státního zastupitelství v Ostravě, sp. zn. Zn 2826/98, Ústavní soud zjistil, že vedlejším účastníkem Š. spol. s r. o., bylo podáno oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle ustanovení §249 odst. 1, 2 trestního zákona. V souvislosti s řízením vedeným u Policie ČR, obvodního oddělení, III. Olomouc byl zaměstnanec stěžovatele M. R. dne 3. 8. 1998 podle ustanovení §78 trestního řádu vyzván k vydání speciálního vozidla, blíže identifikovaného v protokolu o vydání z uvedeného dne, kteréžto výzvě vyhověl. Usnesením Policie ČR, obvodního oddělení, Ostrava - Vítkovice ze dne 14. 9. 1998, čj. MROV-1455/V-TČ-98, byla věc podle ustanovení §159 odst. 1 trestního řádu odložena, přičemž usnesením z téhož dne byl vydaný autojeřáb podle ustanovení §80 odst. 1 trestního řádu uložen do úschovy. O stížnosti podané Š. spol. s r. o. rozhodlo Okresní státní zastupitelství v Ostravě usnesením ze dne 3. 11. 1998. čj. Zn 2826/98-., tak, že napadené usnesení policejního orgánu zrušilo a uložilo mu ve věci znovu jednat a rozhodnout. Usnesením policejního orgánu ze dne 19. 11. 1998 již konstatovaného jednacího čísla byl podle ustanovení §80 odst. 1 trestního řádu vydaný autojeřáb vrácen Š. spol. s r. o., přičemž usnesením Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 8. 12. 1998 již uvedené sp. zn. byla stížnost podaná stěžovatelem jako bezdůvodná zamítnuta. V odůvodnění napadeného usnesení uvedlo okresní státní zastupitelství, že ve věci není vedeno trestní řízení, a proto nepřichází v úvahu rozhodování policejního orgánu o uložení věci do úschovy. Podle ustanovení §80 odst. 1 trestního řádu, není-li věci, která byla podle §78 vydána nebo podle §79 odňata, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo jiná osoba, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy. Takové pochybnosti o právu k věci jsou i v projednávané věci, neboť ze spisu 21 Cm 262/98 Krajského obchodního soudu v Ostravě vyplývá, že mezi Š. spol. s r. o. a stěžovatelem je veden spor týkající se vlastnictví předmětného autojeřábu. Policie ČR, obvodní oddělení, Ostrava - Vítkovice ve svém usnesení ze dne 14. 9. 1998 posoudila tedy věc správně a v souladu s ustanovením §80 odst. 1 trestního řádu, když rozhodla tak, že z výše uvedených důvodů bude autojeřáb uložen do úschovy, naproti tomu obě již citovaná usnesení okresního státního zastupitelství, a tedy i napadené usnesení tohoto zastupitelství, postrádají jakoukoli logiku a jsou, jak správně konstatuje stěžovatel, zcela rozporuplné. Okresní státní zastupitelství totiž na straně jedné argumentuje tím, že zde povinnost k vydání věci podle ustanovení §78 odst. 1 trestního řádu na straně stěžovatele vůbec nebyla, že proto není na místě ani v návaznosti na toto zákonné ustanovení v úvahu přicházející rozhodnutí policejního orgánu o uložení věci, na druhé straně však považuje napadené rozhodnutí policejního orgánu, rozhodnuvšího o vrácení věci ve smyslu ustanovení §80 odst. 1 trestního řádu, za zcela správné. V projednávaném případě, kdy o právu k věci existují pochybnosti, nemohlo a ani nesmělo tedy dojít k vydání věci Š. spol. s r. o., neboť orgány činné v trestním řízení měly postupovat podle ustanovení §80 odst. 1 věty třetí trestního řádu, týkající se úschovy, a to lhostejno, zda šlo o věc důležitou pro trestní řízení a že pro nedostatek podezření z trestného činu byla věc odložena. Při stanovisku, jaké zaujalo okresní státní zastupitelství, by se totiž mohlo stát, že věc, která byla vydána, bude policejním orgánem vrácena, jak se mu zlíbí. Smyslem a účelem ustanovení §80 odst. 1 věty třetí trestního řádu, týkajícího se úschovy, je právě zabránit tomu, aby s věcí bylo až do objasnění práva na ně disponováno, neboť právě tato dispozice s věcí by mohla vést k již neodčinitelným důsledkům. Poukaz okresního státního zastupitelství na to, že usnesením policejního orgánu není rozhodováno o vlastnickém právu k předmětnému jeřábu, neboť rozhodnutí o tom je v kompetenci obchodního soudu, jde podle názoru Ústavního soudu zcela stranou podstaty věci, a jeho rozhodnutí je tedy v rozporu s čl. 2 odst. 2 Listiny, podle něhož zde státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem. Tyto meze byly totiž napadeným rozhodnutím překročeny právě tím, že by mohlo dojít k uvedenému stavu "neodčinitelosti", když v situaci, kdy o vlastnickém právu k věci není dosud rozhodnuto, by s autojeřábem mohl disponovat právě vedlejší účastník. I když lze zastávat názor, že nikoli každé "nezákonností" se vyznačující rozhodnutí je současně protiústavní, je důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí právě v již ústavně právní rovině se ocitající rozpor s čl. 2 odst. 2 Listiny. Všechny tyto úvahy jsou podle názoru Ústavního soudu na místě tím spíše, že vedlejší účastník poté, co mu předmětný autojeřáb dne 18. 12. 1998 byl vydán, svůj návrh, podaný u Krajského obchodního soudu v Ostravě ve věci sp. zn. 21 Cm 262/98, vzal zpět. Ústavní soud proto z uvedených důvodů pro porušení čl. 2 odst. 2 Listiny ústavní stížnosti podle ustanovení §82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyhověl a napadená usnesení podle ustanovení §82 odst. 3 písm. a) citovaného zákona zrušil. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. V Brně dne 16. dubna 1999