ECLI:CZ:US:2000:1.US.121.99
sp. zn. I. ÚS 121/99
Usnesení
I. ÚS 121/99
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Klokočky a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Vladimíra Paula, ve věci ústavní stížnosti JUDr. B. G., CSc., zastoupeného JUDr. M. N., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. 7. 1998, sp. zn. 13 C 554/92, a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 1. 1999, sp. zn. 13 Co 954/98, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 8. 3. 1999, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. 7. 1998, sp. zn. 13 C 554/92, a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 1. 1999, sp. zn. 13 Co 954/98.
V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že oba soudy mu neumožnily řádnou účast při jednání a tím mu znemožnily, aby přednesl své návrhy a důkazy, které by prokázaly jeho tvrzení uvedená v žalobním návrhu. Předvolání k jednání před Okresním soudem Plzeň - město konanému dne 21. 6. 1998 sice řádně převzal dne 18. 6. 1998 a svou neúčast na jednání soudu předem neomluvil, ale stalo se tak jen proto, že dne 26. 6. 1998 v době pracovní neschopnosti byl postižen velmi prudkým a těžkým zhoršením zdravotního stavu, který mu v době od 26. 6. 1998 až do 7. 1. 1999 naprosto znemožnil provádět jakékoliv právní úkony, včetně předchozí omluvy z jednání. K jednání u odvolacího soudu konanému dne 19. 1. 1999 se, jak dále uvádí, řádně předem omluvil pro špatný zdravotní stav a požádal o odročení tohoto jednání. Krajský soud však tuto omluvu jakož i žádost o odročení jednání nevzal v úvahu a rovněž jednal v jeho nepřítomnosti. V postupu soudů spatřuje stěžovatel porušení jeho práva zakotveného v čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod, jakož i porušení čl. 95 Ústavy ČR a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Proti rozsudkům obou soudů podal stěžovatel dovolání, o němž rozhodl Nejvyšší soud ČR usnesením, sp. zn. 21 Cdo 2325/99, ze dne 28. 6. 2000, tak, že řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu Plzeň - město zastavil a dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni odmítl.
Ústavní soud po přezkoumání spisového materiálu, obou napadených rozsudků a vyjádření účastníků řízení dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ze spisu bylo zjištěno, že stěžovatel převzal osobně předvolání k jednání u soudu I. stupně dne 18. 6. 1998, když jednání bylo nařízeno na 21. 7. 1998. K jednání soudu se stěžovatel nedostavil, a to bez předchozí omluvy, a proto soud shledal, že jsou splněny podmínky §101 odst. 2 občanského soudního řádu a jednal v jeho nepřítomnosti. Dne 22. 9. 1998 podal stěžovatel odvolání, v němž uvedl, že se nemohl jednání zúčastnit z důvodu hospitalizace v nemocničním zařízení, a z tohoto důvodu nemohl svou nepřítomnost předem omluvit. Odvolací soud nařídil jednání na den 19. 1. 1999, předvolání k tomuto jednání převzala dne 2. 12. 1998 manželka stěžovatele. K nařízenému jednání, které se konalo v 8.30 hodin se stěžovatel opět bez řádné omluvy nedostavil a soud proto jednal v jeho nepřítomnosti. Téhož dne v 9.00 byl vyhlášen rozsudek, jímž soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně. Ve spise je založena písemná omluva stěžovatele z jednání, která však podle sdělení pracovnice podatelny soudu byla podána osobně dne 19. 1. 1999 ve 14.30 hodin, tedy až po skončení jednání soudu a po vyhlášení rozsudku. Stěžovateli však v té době muselo být z předvolání k jednání zřejmé, že se bude konat již v 8.30 hodin, nikoli později než ve 14.30. hodin.
Z postupu stěžovatele i obou soudů je zřejmé, že soudy v řízení postupovaly v intencích občanského soudního řádu, a to na rozdíl od stěžovatele, který svou nepřítomnost u jednání omluvil vždy až po vyhlášení rozsudku.
Vzhledem k výše uvedenému dospěl Ústavní soud k závěru, že postupem obecných soudů nebylo zasaženo do žádného ústavně zaručeného práva stěžovatele a proto ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 14. srpna 2000
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
předseda I. senátu Ústavního soudu