ECLI:CZ:US:2000:1.US.14.2000
sp. zn. I. ÚS 14/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Klokočky a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Vladimíra Paula ve věci ústavní stížnosti stěžovatele L. E., spol. s r. o., zastoupeného JUDr. V. M., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 10. 1999, čj. 10 Ca 225/99 - 44, jakož i proti rozhodnutí Finančního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 21. 8. 1998, čj. 146147/98/077910/4622, a proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 17. 6. 1999, čj. 2989/130/1999, takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel ve svém návrhu ústavní stížnosti napadl výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým byly zamítnuty jeho návrhy na přezkoumání rozhodnutí finančních orgánů ve věci vyměření daně z přidané hodnoty za období prosinec 1997. V odůvodnění návrhu ústavní stížnosti stěžovatel kromě vlastní interpretace daňových předpisů vesměs opakuje argumentaci, kterou již uplatnil v průběhu soudního řízení a se kterou se, jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí, soud odpovídajícím způsobem vypořádal. Domnívá se, že byla porušena jeho práva vyplývající ze zásad čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Závěrem stěžovatel navrhuje zrušení napadeného rozsudku a předcházejících rozhodnutí finančních orgánů.
Po posouzení obsahu ústavní stížnosti a dalších předložených podkladů dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh není důvodný.
Především je třeba konstatovat, že Ústavní soud není běžnou další instancí v systému všeobecného soudnictví a neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením. Jeho úkolem není zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob, chráněných obyčejnými zákony, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR.
Ústavní soud měl na zřeteli čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že daně a poplatky mohou být ukládány jen na základě zákona; to znamená, že i způsob jejich výpočtu, vybírání, sankcí z prodlení atp. upravuje zákon. Jestliže je tedy příslušná daň (hmotná stránka) i způsob jejího vyměření a vybírání (procesní stránka) stanovena zákonem, jde o úpravu provedenou způsobem ústavním. Posuzování zákonnosti vydaných rozhodnutí v této oblasti přísluší obecným soudům, pokud tím není porušeno nějaké další ústavně zaručené základní právo. Tak tomu v daném případě nebylo a vyměření daně z přidané hodnoty je jen výsledkem procesního postupu, který je hmotněprávně upraven zákonem o dani z přidané hodnoty, resp. zákonem o správě daní a poplatků, v platném znění. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, posuzování důkazů a výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, je především samostatnou záležitostí obecných soudů.
Rozsah práva na spravedlivý proces z obecného pohledu, jak jej má na mysli čl. 36 Listiny základních práv a svobod, není možné vykládat tak, jako by se garantoval úspěch v řízení, tj. že by jednotlivci bylo zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí podle jeho názoru odpovídající skutečným hmotněprávním poměrům. Právo na spravedlivý proces znamená zajištění práva na spravedlivé právní řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy.
Ústavní soud v daném případě nezjistil nic, co by nasvědčovalo tomu, že by byla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele, a proto nezbylo než návrh ústavní stížnosti považovat za zjevně neopodstatněný. Senát Ústavního soudu proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh ústavní stížnosti odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. února 2000 JUDr. Vladimír Klokočka
předseda I. senátu Ústavního soudu