ECLI:CZ:US:2000:1.US.516.2000
sp. zn. I. ÚS 516/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatele P. O., zastoupeného advokátem Mgr. M. K., proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. II. ze dne 9. 9. 1998, č. 430 207 053, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 1999, sp.zn. 30 Ca 63/99, a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 4. 2000, sp. zn. 2 Cao 5/2000, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel ústavní stížností ze dne 14. 8. 2000, kterou Ústavní soud obdržel dne 25. 8. 2000, doplněnou podáním ze dne 5. 10. 2000, brojí proti napadeným rozhodnutím, kterými nebylo vyhověno jeho žádosti o přiznání invalidního důchodu, neboť Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím uvedeným v záhlaví žádost stěžovatele zamítla a Městský soud v Praze rozsudkem uvedeným v záhlaví její rozhodnutí potvrdil. K odvolání stěžovatele pak rozsudek Městského soudu v Praze potvrdil rozsudkem uvedeným v záhlaví Vrchní soud v Praze. Všechny uvedené orgány státní moci se ztotožnily v názoru, že stěžovatel podmínky pro přiznání invalidního důchodu nesplňuje.
Stěžovatel s těmito výroky nesouhlasí a tvrdí, že napadeným rozsudkem byla porušena jeho základní práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci a na hmotné zajištění v přiměřeném rozsahu od státu, neboť nemůže bez své viny získávat prostředky pro své životní potřeby prací zaručená ust. čl. 30 odst. 1 a čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud si vyžádal spis Městského soudu v Praze, sp. zn. 30 Ca 63/99, z něhož zjistil, že dnem doručení napadeného rozsudku Vrchního soudu v Praze stěžovateli byl 22. 6. 2000. Tento den platí za den doručení z důvodu naplnění podmínek tzv. náhradního doručení do vlastních rukou stěžovatele dle §47 odst. 2 o.s.ř., který si zásilku s rozsudkem, jež svou ústavní stížností napadá, v úložní době nevyzvedl, přestože byl podle záznamu pošty Praha 011 k převzetí poštovní zásilky řádně vyzván dne 16. 6. 2000 a o uložení zásilky vyrozuměn. Podle obsahu doručenky byla zásilka uložena na poště dne 19. 6. 2000, takže za den doručení se považuje 22. 6. 2000, který je posledním dnem třídenní lhůty od uložení ve smyslu ust. §47 odst. 2 o.s.ř.
Podle ustanovení §72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákona k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1). Protože dnem doručení napadeného rozhodnutí stěžovateli byl 22. 6. 2000, připadl by poslední den šedesátidenní lhůty na 20. 8. 2000. Tento den byla neděle, takže posledním dnem lhůty k podání ústavní stížnosti bylo pondělí 21. 8. 2000. Ústavní stížnost však byla podána stěžovatelem k poštovní přepravě až dne 23. 8. 2000, tedy po uplynutí zákonné lhůty k jejímu podání.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soudce zpravodaj podle ust. §43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona ústavní stížnost jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. 12. 2000
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj