ECLI:CZ:US:2000:1.US.564.2000
sp. zn. I. ÚS 564/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. arch. P. K., kterou žádá, aby Ústavní soud nařídil Ministerstvu spravedlnosti ČR "aby samo, nebo v rámci své zodpovědnosti za příslušné soudy, zaplatilo škodu ve výši 66.192 Kč", takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel v ústavní stížností ze dne 11. 9. 2000 uvádí, že platebním rozkazem Obvodního soudu pro Prahu 8 bylo uloženo manželům D. a M. K. zaplatit mu dlužnou částku 21.000 Kč. V následném exekučním řízení prý však dochází ke značným průtahům a proto se stěžovatel domáhá, aby vzniklou škodu nahradilo samo Ministerstvo spravedlnosti.
Ústavní soud vyzval stěžovatele přípisem ze dne 9. 10. 2000, který stěžovatel obdržel dne 17. 10. 2000, k odstranění vad, na něž jej upozornil s tím, že pokud ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy nedojde Ústavnímu soudu řádná ústavní stížnost, jíž budou uvedené vady návrhu odstraněny, bude návrh odmítnut. Ústavní soud stěžovatele především vyzval k tomu, aby si zvolil advokáta, který by jej v řízení před Ústavním soudem zastupoval.
Stěžovatel Ústavnímu soudu přípisem ze dne 30. 10. 2000 sdělil, že v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, prý není uvedeno, že by jeho ústavní stížnost měl sepsat advokát, když "pokud dojde k řízení před ÚS", splní požadované zastoupení a předloží k tomu i plnou moc. Stěžovatel dále uvedl, že požaduje, aby Ústavní soud ve lhůtě 20 dnů od doručení jeho odpovědi oznámil datum ústního jednání a aby k vyřízení ústavní stížnosti došlo nejpozději do 60 dnů.
Ústavní soud konstatoval, že stěžovatel vady ústavní stížnosti ve stanovené lhůtě neodstranil. Jestliže se totiž stěžovatel domnívá, že povinnost právního zastoupení je nutno splnit nikoliv již ke dni sepsání ústavní stížnosti, nýbrž až když dojde k řízení před Ústavním soudem, dopouští se omylu. Jak totiž vyplývá z ustanovení §27 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, "řízení je zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu". Povinnost právního zastoupení podle ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je proto nutno vyžadovat již v okamžiku podání návrhu Ústavnímu soudu, nikoliv až při ústním jednání před Ústavním soudem, jak se zřejmě domnívá stěžovatel. Jak totiž Ústavní soud judikoval již dříve, "není správný názor, že podání ústavní stížnosti není součástí řízení před Ústavním soudem. Naopak, je to prakticky nejdůležitější část řízení, neboť účast advokáta při podávání ústavních stížností má jednak vyloučit a omezit zbytečná podání a tím chránit stěžovatele před zbytečnými finančními náklady, jednak již v podání vyhodnotit skutečnosti vedoucí k porušení ústavnosti, včetně údaje, které základní práva a svobody byly porušeny" (usnesení sp. zn. II. ÚS 141/97, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 10, str. 377).
Protože stěžovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl [§43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. 12. 2000
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj