infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 04.01.2000, sp. zn. I. ÚS 587/99 [ usnesení / PAUL / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2000:1.US.587.99

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2000:1.US.587.99
sp. zn. I. ÚS 587/99 Usnesení Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Klokočky a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Vladimíra Paula ve věci ústavní stížnosti stěžovatele ing. T. S., zastoupeného JUDr. L. D., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 9. 1999, sp. zn. 10 Ca 190/99, takto: Návrh ústavní stížnosti se odmítá. Odůvodnění: Stěžovatel ve svém návrhu ústavní stížnosti napadá výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Finančního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 10. 6. 1998. Tímto rozhodnutím mu byla dodatečně stanovena a vyměřena daň z příjmů fyzických osob za rok 1994 za použití pomůcek podle §31 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. V dané věci stěžovatel toliko polemizuje s výkladem a právními názory soudu a opakuje argumentaci již uplatněnou v průběhu řízení, zvláště pak u krajského soudu, se kterou se však - jak vyplývá z odůvodnění rozsudku - soud, zejména pokud jde o §31 uvedeného zákona, řádně vypořádal. Ústavní soud není běžnou další instancí v systému všeobecného soudnictví a nezkoumá celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí. Neposuzuje ani stanoviska a výklady obecných soudů ke konkrétním ustanovením ani jejich právní úvahy, názory a závěry, pokud nejde o otázky základních práv a svobod. Jeho úkolem není ani zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných obyčejným zákonodárstvím, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva a svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy České republiky. Stěžovatel vyjadřuje ve svém návrhu ústavní stížnosti názor, že napadeným rozsudkem byla porušena jeho ústavní práva, uvedená v čl. 1, čl. 11 odst. 5 a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Má za to, že nebyly splněny podmínky výše zmíněného zákona o správě daní a poplatků pro stanovení daně dle pomůcek, takže byl porušen čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. Domnívá se dále, že ustanovení §31 odst. 5 uvedeného zákona postrádá kritérium přiměřenosti pro stanovení daně obdobným způsobem a porušuje tak zásadu rovnosti práv vyplývajících z čl. 1 Listiny základních práv a svobod. K námitce porušení čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod své důvody nerozvádí. Ústavní soud v daném případě nezjistil nic, co by nasvědčovalo tomu, že byla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele, jak byla uvedena v návrhu ústavní stížnosti a týkala se čl. 1 a čl. 11 odst. 5. Vyplývá to i z úlohy a postavení Ústavního soudu, jak bylo výše uvedeno ve druhém odstavci tohoto odůvodnění. Pokud jde o čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, je třeba si uvědomit, že rozsah práva na spravedlivý proces není možné vykládat tak, jako by se garantoval úspěch v řízení. Právo na spravedlivý proces neznamená, že je jednotlivci zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí, podle jeho názoru odpovídající skutečným hmotněprávním poměrům. Je mu zajišťováno právo na spravedlivé občanské soudní řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy. Jak z výše uvedeného vyplývá, Ústavní soud neshledal namítané porušení ústavně zaručených práv a musel ústavní stížnost považovat za návrh zjevně neopodstatněný. Senát Ústavního soudu proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh ústavní stížnosti odmítl. Stěžovatel svůj návrh ústavní stížnosti spojil s návrhem na zrušení §31 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb. Protože návrh ústavní stížnosti byl Ústavním soudem odmítnut, nemohl být návrh na zrušení napadeného ustanovení zákona projednáván, protože takový návrh je závislý na osudu ústavní stížnosti, z níž vychází. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 4. ledna 2000 JUDr. Vladimír Klokočka předseda I. senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2000:1.US.587.99
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 587/99
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 4. 1. 2000
Datum vyhlášení  
Datum podání 29. 11. 1999
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Paul Vladimír
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí správní
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - §43/2/a)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 2/1993 Sb., čl. 1, čl. 11 odst.5, čl. 36 odst.2
  • 337/1992 Sb., §31 odst.5
  • 586/1992 Sb., čl.
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků
Věcný rejstřík daň/nedoplatek
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-587-99
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 33273
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-28