ECLI:CZ:US:2000:2.US.449.99
sp. zn. II. ÚS 449/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Vladimíra Paula a JUDr. Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti, J., s. r. o., zastoupené jednatelem Ing. S.V., právně zastoupené Mgr. V.E., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 1999, č. j. 22 Ca 222/99-17, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 15. 9. 1999, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 1999, č. j. 22 Ca 222/99-17, a to pro porušení čl. 1 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Usnesením ze dne 16. 7. 1999, č. j. 22 Ca 222/99-17, Krajský soud v Ostravě zastavil řízení o přezkoumání rozhodnutí žalovaného - Města Ostravy - Magistrátu města Ostravy ze dne 17. 2. 1999, č. j. OFR2/2072/98, kterým nebylo vyhověno odvolání stěžovatele a bylo potvrzeno rozhodnutí Města Ostravy - Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz ze dne 19. 10. 1998, č. j. FIN/7416/98/Sch, kterým byl stěžovateli vyměřen místní poplatek z provozování výherního hracího přístroje.
Své výše uvedené usnesení odůvodnil Krajský soud v Ostravě nezaplacením soudního poplatku žalobcem (stěžovatelem).
Krajský soud v Ostravě v odůvodnění svého výše uvedeného usnesení uvádí, že protože žalobce (stěžovatel) při podání návrhu na přezkoumání rozhodnutí žalovaného soudní poplatek nezaplatil, byl vyzván k jeho zaplacení ve lhůtě 10-ti dnů. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla žalobci doručena dne 29. 6. 1999 a marně uplynula dne 9. 7. 1999, aniž by žalobce soudní poplatek zaplatil.
V důsledku toho, že poplatek splatný podáním návrhu na zahájení řízení nebyl zaplacen ani v dodatečně stanovené lhůtě na základě výzvy soudu, Krajský soud v Ostravě ve smyslu ust. §9 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, řízení zastavil.
Ve své ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že soudní poplatek byl zaplacen kolkovou známkou dne 23. 7. 1999. Stěžovatel ve stížnosti napadá důvody zastavení řízení soudem a poukazuje na nesprávnost postupu soudu, o kterém svědčí skutečnost, že ve stejný den vyzval soud stěžovatele k odstranění překážky spočívající v tom, že stěžovatel není zastoupen advokátem pod sankcí zastavení řízení a ve stejný den ve věci vydává soud rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku ze žaloby.
Při shrnutí výše uvedených skutečností Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost není opodstatněná. Krajský soud v Ostravě rozhodl na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu, který rovněž správně právně posoudil, a to při zachování procesně právních předpisů.
Ústavní soud není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byly-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušeny základní práva a svobody chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajícího soudu došlo k porušení hmotněprávních či procesněprávních předpisů, které by měly za následek porušení ústavně zaručených práv nebo svobod.
Ústavní soud při shrnutí výše uvedených skutečností neshledal, že by ze strany jednajícího soudu byl porušen čl. 1 Ústavy či čl. 36 odst. 1 Listiny.
Na základě výše uvedených skutečností byl nucen Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítnout pro její zjevnou neopodstatněnost.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
Vojtěch Cepl
předseda senátu ÚS
V Brně dne 26. ledna 2000