ECLI:CZ:US:2000:2.US.45.2000
sp. zn. II. ÚS 45/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Vladimíra Paula a JUDr. Antonína Procházky a ve věci ústavní stížnosti G. a. s., zastoupené JUDr. E. Z., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 1999, č. j. 5 Cmo 195/99-95, a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 1. 1999, č. j. 12 Cm 197/98-60, takto:
Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 24. 1. 2000, se domáhá stěžovatel zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 1999, č. j. 5 Cmo 195/99-95, kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 1. 1999, č. j. 12 Cm 197/98-60.
Stěžovatel se svým návrhem domáhal proti Investiční a Poštovní bance, a.s. Praha, jednak určení, že přísliby žalovaného o poskytnutí bankovních úvěrů ve výši 30 mil. Kč a 5 mil. Kč jsou veřejnými přísliby ve smyslu ustanovení §850 o.z., jednak zaplacení částky 8.326.600 Kč s 21% úrokem ode dne 20. 2. 1998 do zaplacení, a to z titulu náhrady škody.
V rozhodnutí Vrchního soudu v Praze bylo podle stěžovatele porušeno jeho ústavní právo podle ustanovení čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), protože odvolací soud odmítl připuštění jím navrhnutých svědků a tím mu odňal fakticky možnost prokázat jeho tvrzení a tak se domoci práva u soudu.
Stěžovatel podaný návrh ústavní stížnosti omezil pouze na zaplacení náhrady škody, když ohledně návrhu na určení veřejného příslibu výslovně prohlásil, že proti rozhodnutí soudu o této otázce nelze mít námitky.
Ústavní soud, jak již opakovaně judikoval, nemůže plnit úlohu dalšího odvolacího orgánu. Při hodnocení podaného návrhu souhlasí se závěry odvolacího soudu, podle kterého nutno souhlasit se soudem prvého stupně, že posouzení celé otázky veřejného příslibu je prejudicielní pro rozhodnutí o té části návrhu, která se týká náhrady škody.
Stěžovatel svůj návrh na náhradu škody opírá o znění §415 o. z. Toto usnesení má prevenční charakter a směřuje k tomu, aby nedocházelo k ohrožení nebo porušení zákonem chráněných občanskoprávních vztahů. Obecná zásada je potom konkretizována v ustanoveních §§417-419 o. z. Přestože se jedná o obchodní vztahy, podle ustanovení §1 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb. lze použít řešení podle občanského zákoníku.
Podle prevenční povinnosti podle §415 o. z. je každý povinen si počínat tak, aby nedocházelo ke škodám. Nepočíná-li si tak, neplní svou právní povinnost a počíná si protiprávně. Oběma soudy prokázaný skutkový děj, žádné takové porušení právní povinnosti neprokazuje, ba naopak by mohlo být argumentováno, že poskytnutím úvěrů při zadlužení původního vlastníka, pro tento účel zvlášť utvořené obchodní společnosti, by takovým porušením prevenční povinnosti mohlo být.
Odpovědnost za škodu podle §420 o. z. vzniká právě porušením právní povinnosti, kterou především ukládá právní předpis; může jím být i porušení povinnosti, kterou na sebe vzala fyzická nebo právnická osoba smlouvou. K žádnému takovému vzniku právní povinnosti mezi stěžovatelem a IPB, a. s. Praha nedošlo, navíc, když sám stěžovatel možnost vzniku této povinnosti podle §850 o. z. vyloučil. Nedošlo také k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny.
Z odůvodnění soudu prvého stupně vyplývá, že nepřipuštěním stěžovatelem navrhovaných svědků bylo učiněno z důvodu časové i finanční úspornosti v postupu řízení. Soud vzal za prokázané tvrzení podstatných skutkových okolností jednání v srpnu 1996, jakož i ze dne 2. 3. 1997, jak je podal při svém výslechu předseda představenstva žalující společnosti (stěžovatele) pan G. a dovodil, že je není nutno ještě opakovaně prokazovat, když je soud uznal.
Vzhledem k tomu, že nebylo shledáno žádné porušení ústavnosti, Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
Vojtěch Cepl
předseda senátu ÚS
V Brně dne 21. března 2000