ECLI:CZ:US:2000:2.US.551.99
sp. zn. II. ÚS 551/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Vladimíra Paula a JUDr. Antonína Procházky a ve věci ústavní stížnosti Oblastní stavební, a. s., zastoupené JUDr. P. F., proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 28. 5. 1999, č. j. S73/99-396/140/VŠ, a rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o rozkladu vydaného dne 6. 10. 1999 pod č. j. 3 R 30/99-Ku, takto:
Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatel včas podaným návrhem ústavní stížnosti se domáhá zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o rozkladu vydaného dne 6. 10. 1999 pod č. j. 3 R 30/99-Ku a rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ( dále jen "Úřad") č. j. S 73/99-396/140/VŠ ze dne 28. 5. 1999.
Cit. rozhodnutím Úřadu byl odmítnut návrh stěžovatele na přezkoumání rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku "Rekonstrukce V. divadla L. - I. etapa" a to pro pozdní podání návrhu. Tomuto rozhodnutí stěžovatel vytýká vadný výklad a použití ustanovení o lhůtách ve správním řízení. Odkazuje přitom na ustanovení §57 odst. 2 zák. č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení se návrh podává ve lhůtě do 7 dnů od doručení rozhodnutí zadavatele. Stěžovatel dále uvádí, že svůj návrh na přezkum podal Úřadu v zákonné lhůtě. Zadavatelovo rozhodnutí mu bylo doručeno dne 29. 3. 1999 a dne 6. 4. 1999 podal České poště k doporučené přepravě svůj návrh na přezkum, řádně adresovaný Úřadu. Podle stěžovatele se jedná o lhůtu procesní podle správního řádu a nikoli o lhůtu hmotně právní, jak uvádí ve svém rozhodnutí Úřad.
K podanému rozkladu stěžovatele proti rozhodnutí Úřadu potvrdil předseda Úřadu ve svém rozhodnutí ze dne 6. 10. 1999, č. j. 3 R 30/99-Ku rozhodnutí Úřadu ze dne 28. 5. 1999, č. j. S73/99-396/140/VŚ a podaný výklad zamítl. Plně se ztotožnil se stanoviskem o charakteru lhůty, přičemž opravil konec běhu lhůty ze dne 6.4. 1999, jak uvedeno v prvním rozhodnutí, na 5. 4. 1999 s odůvodněním, že tato oprava nemá vliv na celkové posouzení věci.
Oběma rozhodnutími Úřadu, podle názoru stěžovatele, bylo tak porušeno jeho základní právo, uvedené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, a to pro denegata insticiae. V daném případě Úřad nerozhodoval o předmětu návrhu věcně. Jedná se o rozhodnutí procesní povahy, vyloučené ze soudního přezkumu podle §248 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Bylo proto na Ústavním soudu, aby zkoumal, zda ze strany Úřadu došlo k odmítnutí ochrany práva stěžovatele.
Ústavní soud dospěl k závěru, že bylo-li doručeno stěžovateli rozhodnutí dne 29. 3. 1999, uplynulo 7 dnů dne 5. 4. 1999. Tento běh lhůt je nutno počítat podle uplynulých dnů, neboť není stanoven časovým blokem (týden, měsíc, rok), jak je uvedeno u §27 odst. 2 spr. ř. Poslední termín podání na Českou poštu byl tedy den 5. 4. 1999. Pokud stěžovatel zásilku podal k přepravě až dne 6. 4. 1999, učinil tak po lhůtě, a to bez ohledu na to, zda se jednalo o lhůtu hmotně právní nebo procesní.
Ústavní soud byl proto nucen mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesení odmítnout podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
Vojtěch Cepl
předseda senátu ÚS
V Brně dne 16. února 2000