ECLI:CZ:US:2000:2.US.675.2000
sp. zn. II. ÚS 675/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele ing. Z. K., proti usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 19. 9. 2000, sp. zn. II. ÚS 275/2000, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Dne 16. 11. 2000 se na Ústavní soud obrátil stěžovatel s návrhem, kterým se domáhá "spravedlivého a veřejného projednání své záležitosti Ústavním soudem, provedení řádného dokazování, zrušení usnesení Ústavního soudu z 19. 9. 2000, sp. zn. II. ÚS 275/2000, a vydání nového rozhodnutí o ústavní stížnosti ze dne 2. 5. 2000 proti usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 2. 2000, sp. zn. I. ÚS 652/99". Napadeným usnesením Ústavní soud podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl ústavní stížnost stěžovatele, jíž se domáhal zrušení usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 2. 2000, sp. zn. I. ÚS 652/99. Stěžovatel se domnívá, že tímto rozhodnutím došlo k porušení jeho práv garantovaných čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť platná právní úprava vylučuje pouze podání odvolání proti rozhodnutí Ústavního soudu, nevylučuje ovšem možnost podat proti takovému rozhodnutí novou ústavní stížnost.
Při zkoumání podmínek, stanovených pro řízení před Ústavním soudem, Ústavní soud zjistil, že stěžovatel není řádně zastoupen, jak to vyžaduje ustanovení §30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na dále uvedené se ovšem jevilo nadbytečným vyzývat jej k odstranění této vady, neboť ani to by konečné rozhodnutí ve věci nemohlo ovlivnit
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení §43 odst. 3 výslovně stanoví, že podání opravného prostředku proti usnesení Ústavního soudu není přípustné. Napadené usnesení obsahovalo jednak poučení v souladu s uvedeným ustanovením a jednak i řádné odůvodnění, v němž byl navrhovatel zejména informován, že řízení před Ústavním soudem je koncipováno jako jednoinstanční. Ústavní soud nepovažuje za rozhodující, že stěžovatel své podání označuje jako ústavní stížnost a snaží se je tak vyjmout z aplikace ustanovení §43 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Předmětné podání je opravným prostředkem, kterým stěžovatel napadá konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu a domáhá se jeho opravy, tj. zrušení.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, soudci zpravodaji proto nezbylo než ústavní stížnost odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 7. prosince 2000 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj