ECLI:CZ:US:2000:3.US.251.2000
sp. zn. III. ÚS 251/2000
Usnesení
III. ÚS 251/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky K., a. s., zastoupené Mgr. T. M., advokátem, proti rozhodnutí Celního úřadu Kladno ze dne 27. prosince 1999, ev. č. 1176905900640-8, a rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne 11. února 2000, čj. 2152/00-01/1, mimo ústní jednání dne 12. 7. 2000 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 20. 4. 2000, domáhá se stěžovatelka zrušení rozhodnutí Celního úřadu Kladno ze dne 27. prosince 1999 (1176905900640-8) a rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne 11. února 2000
(2152/00-01/1) a tvrdí, že těmito rozhodnutími mělo dojít k zásahu do jejího ústavně zaručeného základního práva dle čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, neboť celní orgány rozhodly o její povinnosti placení úroků ve smyslu ust. §172a zák. č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, "nesprávně a nezákonně".
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda [§72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje [§75 odst. 1 zákona].
Ústavní stížnost stěžovatelky směřuje proti rozhodnutí Celního ředitelství v Praze, který je v tomto řízení správním orgánem, a proti jeho rozhodnutí je přípustná žaloba ve smyslu ust. §247 o. s. ř., kdy předmětné rozhodnutí není vyloučeno z přezkumu soudu
(§248 o. s. ř.).
Pokud tedy stěžovatelka ve stanovené lhůtě nepodala příslušnému (§246a o. s. ř.) soudu žalobu na přezkum rozhodnutí správního orgánu, nevyčerpala všechny prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona), a proto nelze její ústavní stížnost v řízení před Ústavním soudem pro nepřípustnost projednat.
Protože stěžovatelka podala nepřípustnou ústavní stížnost, nezbylo než o ní rozhodnout, jak ve výroku tohoto usnesení je uvedeno [§43 odst. 1 písm. e) zákona].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 12. července 2000