ECLI:CZ:US:2000:3.US.462.2000
sp. zn. III. ÚS 462/2000
Usnesení
III. ÚS 462/2000
Ústavní soud rozhodl dne 9. listopadu 2000, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti JUDr. J. S., zastoupeného JUDr. M. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. května 2000, č. j. 30 Ca 107/ 99-33, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel, který se domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. května 2000, č. j. 30 Ca 107/99-33, odůvodňoval ústavní stížnost tím, že se označeným rozhodnutím cítí dotčen na právech, zaručených čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2, odst. 2, čl. 4, čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedl, že v opravném prostředku proti rozhodnutí České advokátní komory ze dne 12. dubna 1999, kterým byl vyškrtnut ze seznamu advokátů, napadal nezákonnost tohoto rozhodnutí, namítal, že se Česká advokátní komora dostatečně nezabývala otázkou, zda prohlášením konkursu na jeho majetek došlo k ohrožení důvěry v řádný výkon advokacie, když konkurs nebyl vyhlášen v souvislosti s tímto výkonem, ale v souvislosti s jeho jinou činností. Poukázal také na rozhodnutí Ústavního soudu, v nichž bylo vyjádřeno stanovisko k úkolům správního soudnictví.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 30 Ca 107/99 a jeho rozhodnutí ze dne 12. května 2000 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Označený soud v řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí představenstva České advokátní komory, jímž byl stěžovatel vyškrtnut ze seznamu advokátů, při aplikaci §8 odst. 1 písm. g) zákona o advokacii nepochybil, stejně jako při hodnocení okolností, za nichž Česká advokátní komora o vyškrtnutí stěžovatele ze seznamu advokátů rozhodla. Krajský soud v Hradci Králové se vypořádal se všemi námitkami stěžovatele, což vyplývá z vyčerpávajícího odůvodnění rozsudku, na jehož obsah lze odkázat.
S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. listopadu 2000