ECLI:CZ:US:2000:3.US.485.99
sp. zn. III. ÚS 485/99
Usnesení
III. ÚS 485/99
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 13. ledna 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti 1) F. M., 2) L. P., a 3) M.K., zastoupených JUDr. K. S., advokátkou, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 1999, č. j. 5 A 48/99-13, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem, podaným 30. září 1999, se stěžovatelé domáhali zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 5 A 48/99-13, kterým dne 14. července 1999 označený soud zastavil řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 5. ledna 1999, č. j. 18/99-1000, s tím, že toto rozhodnutí je ze soudního přezkumu vyloučeno. Vyslovili přesvědčení, že postupem soudu došlo k porušení čl. 11, 36 a 38 Listiny základních práv a svobod, čl. 2, odst. 3 a čl. 10 Ústavy, jakož i čl. 6 odst. l Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, a čl. l Dodatkového protokolu citované Úmluvy. Úkony ministra v předmětné věci označili za jednání, které je v rozporu s §65 správního řádu a jeho rozhodnutí za akt, působící účastníkům závažné důsledky hmotněprávní. Proto se neztotožňují s usnesením Vrchního soudu v Praze, ve kterém je konstatováno, že žalobou napadené rozhodnutí má procesní povahu a je tedy ze soudního přezkumu vyloučeno. Poukázali na nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 366/96 s tím, že jeho obsah by měl být respektován.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a), §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Okresního soudu v Chomutově sp. zn. 4 T 65/98, vyžádaného Ústavním soudem, nebyl shledán zásah do práv, kterých se stěžovatelé v návrhu dovolávají. Krajský soud v Ústí nad Labem se v rozsudku a jeho odůvodnění vypořádal s odvolacími námitkami, konstatoval nesprávnosti v postupu soudu I. stupně, a k důkazům, jejichž provádění trpělo vadami, ve svém rozhodnutí nepřihlédl. Rozsudkem rozhodl v souladu s §259 odst. 3 tr. řádu, ve výroku o vrácení věci (vztahující se k §73 odst. l písm. c) tr. zákona) soudu I. stupně k projednání a rozhodnutí se opírá o §259 odst. 1 tr. řádu.
Pro výše uvedená zjištění, byl návrh shledán zjevně neopodstatněným, pokud směřuje proti výroku odvolacího soudu, jímž byla věc vrácena soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí, pak návrhem nepřípustným. V souladu s §43 odst. 2 písm. a) a s §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo proto rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. ledna 2000