ECLI:CZ:US:2000:3.US.542.99
sp. zn. III. ÚS 542/99
Usnesení
III. ÚS 542/99
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 1. února 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti JUDr. B. G., CSc., zastoupeného JUDr. V. J., advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. května 1999, sp. zn. 13 Co 176/99, a Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 20 C 22/99, ze dne 11. března 1999, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne
5. května 1999, sp. zn. 13 Co 176/99, a Obvodního soudu pro Prahu 1, ze dne 11. března 1999, sp. zn. 20 C 22/99, s tím, že se jimi cítí dotčen na právech, zaručených čl. 26 a 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na postup České advokátní komory, která mu, jak je přesvědčen, bezdůvodně brání ve výkonu funkce advokáta a tedy v právu na svobodnou volbu povolání. Pro její podjatost uplatnil právo na ochranu u soudu - ta mu však poskytnuta nebyla, což považuje za jednání v rozporu jak s čl. 95 Ústavy tak s čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, v němž je stanoveno, že z pravomoci soudu nesmí být vyloučeno přezkoumání rozhodnutí, která se týkají základních práv a svobod podle Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 20 C 22/99, jeho usnesení ze dne 11. března 1999 a z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. května 1999, sp. zn.
13 Co 176/99, zásah do práv, jichž se navrhovatel dovolává, shledán nebyl. Soudy obou stupňů postupovaly v souladu s §7 a §104 odst. 1 občanského soudního řádu, Městský soud v Praze se v odůvodnění svého usnesení vypořádal s odvolacími námitkami a vyslovil se také k možnostem přezkoumání rozhodnutí České advokátní komory soudem.
S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. února 2000