ECLI:CZ:US:2000:3.US.574.99
sp. zn. III. ÚS 574/99
Usnesení
III. ÚS 574/99
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. H., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. září 1999, sp. zn. 47 Co 138/99, s návrhem na zrušení ust. §241 odst. 1 a §250a občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a ust. §30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání dne 23. 2. 2000 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Návrh na zrušení ustanovení §241 odst. 1 a §250a občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení §30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu podle prezenčního razítka osobně dne 23. listopadu 1999, napadla stěžovatelka usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
15. září 1999 (47 Co 138/99) a navrhla, aby Ústavní soud toto rozhodnutí obecného soudu svým nálezem zrušil.
Podle tvrzení stěžovatelky ústavní stížností napadené rozhodnutí obecného soudu bylo jí doručeno dne 24. září 1999.
Ústavní stížnost je opožděná.
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, přičemž takto zákonem stanovená lhůta počíná běžet dnem jeho doručení (§72 odst. 2 al. 1, 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona).
Jestliže, jak stěžovatelka sama uvádí, ústavní stížností napadené rozhodnutí bylo jí doručeno dne 24. září 1999, a jestliže ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu osobně doručena
23. listopadu 1999 (§27 odst. 2 zákona), je zřejmé, že byla podána opožděně, neboť lhůta k jejímu podání uplynula dnem 22. listopadu 1999.
O ústavní stížnosti podané po lhůtě stanové zákonem bylo proto rozhodnout odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. b) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno, aniž by se jevilo účelné vésti stěžovatelku k odstranění vad jejího podání ( §34 odst. 1 al. 1,
§30 odst. 1 zákona). O návrhu na zrušení ust. §241 odst. 1 a §250a občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a ust. §30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu rozhodnuto odmítavým výrokem (k tomu srov. např. III. ÚS 101/95 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 4., vydání 1., usn. č. 22, Praha 1996).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 23. února 2000