ECLI:CZ:US:2000:3.US.575.99
sp. zn. III. ÚS 575/99
Usnesení
III. ÚS 575/99
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatelů 1) J. M., a 2) M. M., zastoupených JUDr. PhDr. S. B., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. června 1999, č. j. 30 Co 283/99-170, a Okresního soudu v Rakovníku ze dne 24. června 1998, č. j. 2 C 187/93-132, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem, podaným 23. listopadu 1999, se stěžovatelé domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. června 1999, č. j. 30 Co 283/99-170, a Okresního soudu v Rakovníku ze dne 24. června 1998, č. j. 2 C 187/93-132. Spolu s ústavní stížností navrhli zrušení části ustanovení §8 odst. 3 zák. č. 229/1991 Sb., ve znění zák. č. 183/1993 Sb.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§72 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu sdělení Krajského soudu v Praze ze dne 3. ledna 2000, jakož i jeho rozhodnutí ze dne 28. června 1999, připojeného ke stížnosti, bylo zjištěno, že rozsudek č. j. 30 Co 283/99-170, kterým odvolací soud mj. potvrdil rozsudek Okresního soudu v Rakovníku č. j. 2 C 187/93-132 v napadeném výroku ve věci samé, obdržel zástupce stěžovatelů 24. září 1999. Ze záznamu o osobním předání návrhu Ústavnímu soudu vyplývá, že ústavní stížnost byla podána dne 23. listopadu 1999, tedy poté, co lhůta stanovená §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dnem 22. listopadu 1999 uplynula.
S ohledem na výše uvedené byl návrh v souladu s §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani zjištění, že stěžovatelé podali proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. června 1999, č. j. 30 Co 283/99-170, dovolání.
Poněvadž byla ústavní stížnost odmítnuta, nesplňují stěžovatelé již předpoklady k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho části, vyplývající z ustanovení §74 a §64 odst. l písm. d) citovaného zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. ledna 2000