ECLI:CZ:US:2000:3.US.614.99
sp. zn. III. ÚS 614/99
Usnesení
III. ÚS 614/99
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 1. února 2000 v senátě, složeném z předsedy senátu JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti Ing. J. D., zastoupeného JUDr. O. B., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. září 1999, sp. zn. 30 Ca 216/99, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 8. prosince 1999, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. září 1999, sp. zn. 30 Ca 216/99. Uvedl, že rozhodnutí o zastavení řízení ve věci jeho žaloby proti Finančnímu ředitelství v Plzni a Finančnímu úřadu v Plzni, který mu řádně nedoručil platební výměr č. j. 843/94, ze dne 9. prosince 1997, pokládá za neopodstatněné a postupem soudu se cítí dotčen na právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 90 Ústavy. Poukázal na okolnosti, za nichž mu měl být doručen označený výměr, setrval na tom, že jej dne 17. prosince 1997 neobdržel a že tedy jeho odvolání proti výměru nemělo být považováno za opožděné. Z tohoto důvodu usnesení soudu, odůvodněné tím, že je soud z přezkumu označeného postupu a rozhodnutí vyloučen, neboť se jedná o přezkum rozhodnutí procesního, označuje za nesprávné.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 9. září 1999 nebyl zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolává, shledán. Usnesení o zastavení řízení je v souladu s §248 odst. 2 písm. e) i 247 občanského soudního řádu, hodnocení předmětu žaloby, podané stěžovatelem, pak vyplývá ze správného výkladu §49 odst. 2 písm. b) zák. č. 337/1992 Sb. Odůvodnění rozhodnutí je přiléhavé, zcela vyčerpávající a Ústavní soud proto na ně odkazuje.
Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a podle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. února 2000