ECLI:CZ:US:2000:3.US.635.99
sp. zn. III. ÚS 635/99
Usnesení
III. ÚS 635/99
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 15. února 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti navrhovatelů 1) JUDr. J. Š., 2) JUDr. M. Š., 3) L. P., 4) Mgr. D. P., 5) Mgr. M. S., zastoupených JUDr. T. K., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 7. července 1998, č. j. 5 C 219/97-27, a Krajského soudu v Plzni ze dne 9. září 1999, sp. zn. 12 Co 3/99, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelé se domáhali zrušení rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 7. července 1998, č. j. 5 C 219/97-27, a Krajského soudu v Plzni ze dne 9. září 1999, sp. zn. 12 Co 3/99, s tím, že podle jejich přesvědčení soudy jim svým postupem neposkytly ochranu práva, zaručeného v čl. 28 Listiny základních práv a svobod, tj. práva na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Poukázali na obsah zákona č. 391/1991 Sb., na účinnost zák. č. 138/1996 Sb. a z této vyplývající konfliktnost zák. č. 236/1995 Sb. v ustanoveních, která se týkají odměňování pracovních pohotovostí soudců.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. září 1999, sp. zn. 12 Co 3/99, nebyl zásah do práva, jehož se stěžovatelé v návrhu dovolávají shledán. Ústavní soud se ztotožňuje s výkladem a aplikací zák. č. 391/1991 Sb. a zák. č. 236/1995 Sb., vyplývající z výroku a přiléhavého odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, na něž odkazuje, když z jeho obsahu je také zřejmé, že se soud vypořádal se všemi námitkami žalobců, vznesenými v odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Rokycanech č. j. 5 C 219/97-27.
Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a v souladu s §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. února 2000