ECLI:CZ:US:2000:3.US.654.99
sp. zn. III. ÚS 654/99
Usnesení
III.ÚS 654/99
Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu G. S. a D. S., zastoupených JUDr. F. K., advokátem, proti sdělení Městského úřadu v Šumperku ze dne 31.8.1999 a ze dne 13.10.1999, proti sdělení Městského úřadu v Šumperku č.j. výst. 5218/99-IngD ze dne 18.10.1999 a proti rozhodnutí Okresního úřadu v Šumperku č.j. S-104/99/Ž ze dne 2.11:1999, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelé se svým podáním ze dne 29.12.1999 doručeným Ústavnímu soudu dne 30.12.1999 domáhají zrušení právních aktů specifikovaných v petitu návrhu (k jejich označení provedenému navrhovateli Ústavní soud podotýká, že akt Okresního úřadu v Šumperku zn. S-104/99/Ž nemá povahu správního rozhodnutí). Navrhovatelé tvrdí, že napadenými akty došlo k porušení §98 zák. č. 50/19976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, §139 obč. zákoníku a že Městský úřad v Šumperku nerespektoval ustanovení čl. 11 a 12 Listiny základních práv a svobod, když souhlasil se stavebními úpravami a došlo tak ke škodám na bytu ve společném jmění navrhovatelů a domu, který je společně s dalšími osobami v jejich podílovém spoluvlastnictví.
Podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž se za takový prostředek nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Ústavní soud připomíná, že není součástí soustavy obecných soudů a že ústavní stížnost nepředstavuje klasický řádný ani mimořádný opravný prostředek, jde o prostředek určený pouze pro ten případ, kdy se stěžovatel domnívá, že v předchozím řízení byla porušena ústavně zaručená práva nebo svobody. Proto je také zcela legitimní a logické, že ústavní stížnost může být podána až po vyčerpání všech ostatních právních prostředků určených k ochraně stěžovatelových práv, tj. musí nastat situace, kdy se ochrany práv a svobod již nelze domáhat jiným zákonným způsobem. Ústavní soud zjistil, že stěžovatelé nevyčerpali všechny prostředky, které jsou právním řádem určeny k zajištění ochrany jejich subjektivních práv a právem chráněných zájmů a v tomto smyslu se jím také dostalo poučení ze strany Okresního úřadu v Šumperku. Soud proto nemohl přikročit k meritornímu projednání věci, upozorňuje však, že stěžovatelé mají nesprávnou představu o povaze právních vztahů vznikajících při realizaci tzv. bytového vlastnictví v mezích zákona č. 72/1994 Sb. (nejde o podílové spoluvlastnictví domu a nelze se dovolávat postupu podle §139 obč. zákoníku).
Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 13.1.2000
JUDr. Ivana Janů
soudce zpravodaj