ECLI:CZ:US:2000:4.US.206.2000
sp. zn. IV. ÚS 206/2000
Usnesení
IV. ÚS 206/2000
Ústavní soud rozhodl dne 12. května 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti J. N., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 9. 1999, čj. 20 Co 173/98-85, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 3. 2000, čj. 22 Cdo 497/2000-108, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Z obsahu spisu 5 C 46/95 Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové byl zástupci stěžovatele doručen dne 21. 10. 1999. Byla-li tedy ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí podána teprve dne 31. 3. 2000, stalo se tak již po uplynutí zákonné lhůty 60 dnů uvedené v ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Ve vztahu k napadenému usnesení Nejvyššího soudu ČR ústavní stížnost byla sice podána včas, je však nicméně zjevně neopodstatněná. Z obsahu již citovaného spisu je totiž patrno, že stěžovatel byl ve smyslu ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř. vyzván soudem, aby si pro podání dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové zvolil advokáta, této výzvě však stěžovatel odmítl vyhovět, takže Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než dovolací řízení podle ustanovení §243c a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavit. Stejné stanovisko zastává stěžovatel i stran zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem, a bylo by tedy evidentně nadbytečné jej k tomu, aby jej Ústavní soud k zastupování v této zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti vůbec vyzýval.
Za tohoto stavu věci Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 12. května 2000
JUDr. Vladimír Čermák
předseda senátu