ECLI:CZ:US:2000:4.US.421.99
sp. zn. IV. ÚS 421/99
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové, ve věci ústavní stížnosti Ing. P. B., zastoupeného JUDr. P. P., advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. září 1998, sp. zn. 55 Co 38/98, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve své ústavní stížnosti ze dne 27. srpna 1999, stěžovatel napadá pouze shora uvedený rozsudek, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. března 1998, sp. zn. 16 C 157/95, ačkoli na základě dovolání rozhodoval ve věci stěžovatele Nejvyšší soud ČR, který rozsudkem ze dne 15. června 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, dovolání zamítl.
Dle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), lze podat ústavní stížnost proti rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva připouští. Je to tedy nepochybně výše zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu, které musí být v prvé řadě ústavní stížností napadeno.
Smysl a funkce ústavní stížnosti spočívá v nápravě zásahu orgánu veřejné moci, kterým bylo zasaženo do ústavně zaručených práv a svobod, avšak k této nápravě nemůže dojít za situace, kdy by z řízení před Ústavním soudem bylo vyňato rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Rozhodnutí o ústavní stížnosti směřující jen proti rozhodnutí odvolacího soudu by totiž vedlo k tomu, že rozhodnutím Ústavního soudu by rozhodnutí Nejvyššího soudu nebylo dotčeno, což by bylo v rozporu s principem právní jistoty. Tento závěr vyslovil Ústavní soud již vícekrát (viz např. IV. ÚS 58/95 in Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 7., str.331, Praha 1997).
Z uvedených důvodů, byť procesní povahy, je proto nutno ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou dle ustanovení §43 odst. 2 lit. a) zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 21. února 2000
JUDr. Vladimír Čermákpředseda senátu