ECLI:CZ:US:2000:4.US.528.99
sp. zn. IV. ÚS 528/99
Usnesení
IV. ÚS 528/99
Ústavní soud rozhodl dne 11. ledna 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti S. T., zastoupeného Mgr. V. V., advokátem, proti zásahu Obvodního soudu pro Prahu 8, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti směřující proti zásahu Obvodního soudu pro Prahu 8 stěžovatel uvádí, že byl opětovně zkrácen na svých ústavně zaručených právech uložením povinnosti zaplatit soudní poplatek za vyhotovení kopií, ačkoli požádal o zproštění povinnosti k zaplacení tohoto poplatku. Navrhuje proto, aby Ústavní soud nálezem vyslovil, že Obvodní soud pro Prahu 8 je povinen ustat v zásahu do jeho Ústavou zaručených práv, a to čl. 11 odst. 5, čl. 36 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a aby tomuto soudu bylo uloženo pořídit kopie spisu v trestní věci vedené proti němu pod sp. zn. 2 T 95/99 za náklady na jejich pořízení a aby usnesení tohoto soudu ze dne 12. 10. 1999 ve věci téže spisové značky bylo zrušeno.
Z obsahu spisu 2 T 95/99 Obvodního soudu pro Prahu 8 Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podáním ze dne 29. 9. 1999 požádal o pořízení kopií podle ustanovení §65 odst. 1 trestního řádu a současně i o zproštění poplatku 25,-- Kč za jednu stránku, neboť jako na obviněného se tento druh poplatku na něj nevztahuje. Usnesením ze dne 12. 10. 1999, čj. 2 T 95/99-137, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 tak, že tuto žádost o bezplatné pořízení kopií zamítl.
Již ve svém usnesením ze dne 13. 8. 1999, čj. IV. ÚS 381/99-3, Ústavní soud uvedl, že není jeho úkolem, aby v otázce poplatkové povinnosti stěžovatele v situaci, kdy stěžovatel dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky, zaujímal jakékoli závazné stanovisko, nebo dokonce sjednocoval judikaturu obecných soudů. Usnesení ze dne 12. 10. 1999, čj. 2 T 95/99-137, není navíc rozhodnutím podle zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, spojeno s žádnými, a to ani procesně právními účinky, a jako takové, dokumentuje pouze neobeznámenost soudu s danou problematikou, není způsobilé být předmětem jakéhokoli přezkumu.
Podle ustanovení §4 písm. a) zákona ČNR č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, poplatková povinnost vzniká podáním návrhu na provedení poplatného úkonu, je-li poplatníkem navrhovatel. Vznikla-li tedy stěžovateli poplatková povinnost, byl Obvodní soud pro Prahu 8 povinen o případné poplatkové povinnosti stěžovatele rozhodnout, a to usnesením, proti kterému je vzhledem k nezbytnosti přiměřené aplikace zákona o soudních poplatcích přípustný opravný prostředek (obdobně vz. 4 o. s. ř.). Právě v rámci tohoto opravného prostředku, případně v dalším řízení, může stěžovatel uplatnit všechny své námitky, Ústavní soud však zde není od toho, aby vstupoval do věci v této fázi, a to navíc v situaci, kdy předmětem poplatkové povinnosti je pořízení kopií, tedy v situaci, nikoli způsobilé posunout věc do ústavně právní roviny.
Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnost pro zjevnou neopodstatněnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítl.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 11. ledna 2000
JUDr. Vladimír Čermák
předseda senátu