ECLI:CZ:US:2000:4.US.60.2000
sp. zn. IV. ÚS 60/2000
Usnesení
IV. ÚS 60/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelek E. N. a Ing. M. P., zastoupených JUDr. P. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 10. 1999 sp. zn. 31 Ca 120/99, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností napadly stěžovatelky rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 10. 1999, sp. zn. 31 Ca 120/99, zamítající jejich žalobu, kterou se domáhaly přezkoumání zákonnosti rozhodnutí Okresního úřadu v Havlíčkově Brodě, referátu regionálního rozvoje, ze dne 20. 5. 1999, č. j. RR/305/99/Hl, jímž bylo rozhodnuto o jejich odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu v Havlíčkově Brodě ze dne 3. 3. 1999, č.j. st/1909/98/soch o povolení stavby supermarketu D. v Havlíčkově Brodě.
Stěžovatelky tvrdí, že krajský soud uvedeným rozsudkem porušil právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud se vždy nejdříve musí zabývat tím, zda jsou splněny formální náležitosti, kladené na ústavní stížnost. Podle §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, resp. dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
V ústavní stížnosti je uvedeno, že rozsudek krajského soudu byl doručen dne 30. 11. 1999, což Ústavní soud ověřil kontrolou doručenky, obsažené ve spise Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 31 Ca 120/99. Podle této doručenky převzal napadený rozsudek právní zástupce stěžovatelek JUDr. P. K. skutečně dne 30. 11. 1999. Od tohoto data je tedy nutno počítat 60 denní procesněprávní lhůtu. Do této lhůty je nutno započítat již i den doručení napadeného rozhodnutí (§72 odst. 2 zákona). Lhůta tedy nepočíná běžet až dnem následujícím, jak se patrně stěžovatelky, resp. jejich právní zástupce domnívají (viz též usnesení publikované pod č. 34, svazek 6 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky). Stěžovatelky se tedy mýlí, pokud uvádějí, že lhůta končila 29. 1. 2000, jelikož poslední den 60 denní lhůty pro podání ústavní stížnosti připadl v daném případě na pátek 28. 1. 2000. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla zaslána Ústavnímu soudu prostřednictvím faxu až dne 31. 1. 2000, jedná se o návrh podaný po zákonem stanovené lhůtě.
Neboť kogentní ustanovení §72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu neumožňuje promeškání této lhůty prominout, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle §43 odst. 1 písm. b) cit. zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 4. 5. 2000
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj