ECLI:CZ:US:2001:1.US.206.01
sp. zn. I. ÚS 206/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatelek M. S., a H. G., obou zastoupených JUDr. V. U., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka Olomouc, ze dne 25. 4. 2000, čj. 12 Co 458/99 - 241, takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelky podaly návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 2. 4. 2001, které Ústavní soud obdržel dne 3. 4. 2001.
Svou ústavní stížností napadají výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, který k odvolání odpůrce P. Z. změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že zamítl návrh, aby odpůrci byla uložena povinnost zaplatit navrhovatelce M. S. částku 19 729,-- Kč s 21% úrokem z prodlení od 14. 2. 1997 do zaplacení a navrhovatelce H. G. částku 19 728,-- Kč s 21% úrokem z prodlení od 14. 2. 1997 do zaplacení, a uložil navrhovatelkám M. S. a H. G. povinnost zaplatit odpůrci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 10 950,-- Kč a 3 405,-- Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám právní zástupkyně odpůrce, na nákladech řízení České republice jsou navrhovatelky povinny zaplatit částku 5 875,-- Kč, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
Nejvyšší soud ČR dovolání stěžovatelek proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, svým usnesením ze dne 17. 1. 2001, sp. zn.
33 Cdo 2789/2000, odmítl, neboť po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v dané věci dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Stěžovatelky v návrhu své ústavní stížnosti namítají, že Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc, při svém rozhodování porušil čl. 90 Ústavy ČR, čl. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, jakož i porušení ustanovení §6 občanského soudního řádu.
Dne 19. 4. 2001 Ústavní soud obdržel doplnění ústavní stížnosti, v němž stěžovatelky žádají odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 25. 4. 2000. čj. 12 Co 458/99 - 241.
Z předložených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 25. 4. 2000, čj. 12 Co 458/99 - 241, který nabyl právní moci, byl doručen právnímu zástupci stěžovatelek dne 29. 8. 2000. Usnesení Nejvyššího soudu ČR bylo stěžovatelkám doručeno dne 6. 2. 2001.
Podle §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta začíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1). Takovýmto rozhodnutím v tomto případě je, když dovolání Nejvyšší soud ČR shledal nepřípustným, ústavní stížností napadený pravomocný rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, jenž byl doručen právnímu zástupci stěžovatelek dne 29. 8. 2000. Ústavní stížnost proti rozhodnutí odvolacího soudu však Ústavnímu soudu ve shora uvedené zákonné lhůtě nedošla. Proto nezbylo než předmětnou stížnost pokládat za opožděnou.
Soudce zpravodaj musel proto návrh ústavní stížnosti stěžovatelek mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako opožděnou odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. května 2001 JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu