ECLI:CZ:US:2001:1.US.502.99
sp. zn. I. ÚS 502/99
Usnesení
I. ÚS 502/99
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. B. G., zastoupeného JUDr. V. J., advokátem, proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 4 ve věci sp. zn. 8 C 277/95, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 5. 10. 1999, kterou Ústavní soud obdržel 12. 10. 1999, se stěžovatel domáhal vydání nálezu, zakazujícího Obvodnímu soudu pro Prahu 4 pokračovat ve zbytečných průtazích ve věci, vedené pod sp. zn. 8 C 277/95.
Ústavní soud z příslušného spisového materiálu zjistil, že proti tvrzené nečinnosti tohoto soudu ve věci, vedené pod uvedenou spisovou značkou, již stěžovatel brojil ústavní stížností ze dne 7. 9. 1999, došlou Ústavnímu soudu dne 10. 9. 1999, která byla odmítnuta z důvodu neodstranění vad usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2000, sp. zn. III. ÚS 442/99. Ke dni 12. 10. 1999 tedy o této stížnosti ještě nebylo rozhodnuto a podání shodného návrhu v téže věci tak založilo překážku věci zahájené a nepřípustnost ústavní stížnosti (§35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Nad rámec uvedeného nutno doplnit, že Ústavnímu soudu bylo Obvodním soudem pro Prahu 4 sděleno, že ve věci vedené pod sp. zn. 8 C 277/95 byl dne 6. 12. 2000 vydán rozsudek, proti kterému podal žalobce odvolání a spisový materiál se tedy nachází u Městského soudu v Praze. Zmíněný rozsudek byl posléze odvolacím soudem zaslán Ústavnímu soudu. Za této situace je nepochybné, že předmět ústavní stížnosti, směřující proti "jinému zásahu orgánu veřejné moci" [§72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů] a spočívající ve stěžovatelem tvrzených průtazích Obvodního soudu pro Prahu 4, již odpadl. Výše uvedenému petitu ústavní stížnosti, který se opíral o ustanovení §82 odst. 3 písm. b) citovaného zákona by proto nebylo možno vyhovět, ani kdyby návrh na zahájení řízení byl formálně bez závad a ústavní stížnost stěžovatele by musela být odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.
Z důvodu, uvedeného výše, však byla ústavní stížnost odmítnuta jako nepřípustná podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 22. května 2001
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu