ECLI:CZ:US:2001:1.US.515.01
sp. zn. I. ÚS 515/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatelky M. B. J., zastoupené JUDr. F. N., advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2001, sp. zn. 53 Co 582/2000, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 16. 3. 2000, sp. zn. 21 C 131/1994, takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
V návrhu ústavní stížnosti ze dne 21. 8. 2001, která byla podána k poštovní přepravě dne 21. 8. 2001 a Ústavnímu soudu doručena dne 22. 8. 2001, se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2001, sp. zn. 53 Co 582/2000, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 16. 3. 2000, sp. zn. 21 C 131/1994.
Stěžovatelka je přesvědčena, že uvedenými rozsudky obecných soudů došlo k porušení jejich ústavně zaručených práv podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod, čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Navrhuje, aby napadená rozhodnutí byla nálezem Ústavního soudu zrušena.
Soudce zpravodaj před meritorním posouzením věci nejprve zkoumal, zda není dán důvod odmítnutí ústavní stížnosti podle §43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb. (dále jen "zákon"). Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje; lhůta je zachována, pokud byl návrh podán k poštovní přepravě v poslední den lhůty (lhůta procesní).
Tato lhůta začala běžet v tomto případě dnem, kdy bylo rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, doručeno. V daném případě se jedná o rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2001, sp. zn. 53 Co 582/2000. Ústavní soud zjistil z fotokopie poštovní doručenky zaslané Obvodním soudem pro Prahu 10, že bylo stěžovatelce napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze doručeno dne 8. 6. 2001. Jestliže tedy stěžovatelka podala ústavní stížnost až dne 21. 8. 2001, stalo se tak po lhůtě pro její podání zákonem stanovené.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu.
Pro úplnost je třeba doplnit, že stěžovatelka nesplnila ani řádné formální náležitosti návrhu. V zastoupení stěžovatelky vypracoval sice ústavní stížnost proti napadeným rozhodnutím advokát JUDr. F. N., předložená plná moc ze dne 7. 8. 2001 je však v rozporu s ustanovením §31 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. K ústavní stížnosti také nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).
Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. října 2001 JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu