ECLI:CZ:US:2001:1.US.536.01
sp. zn. I. ÚS 536/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele L. G., zastoupeného JUDr. L. M., advokátem, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2001, sp. zn. 5 Tz 149/2001, takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním, které došlo Ústavnímu soudu dne 6. 9. 2001.
V návrhu ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil usnesení Nejvyššího soudu ČR shora citované, kterým byla podle ustanovení
§268 odst. 1 tr. řádu zamítnuta stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ČR ve prospěch obviněného J. G. proti usnesení Vyššího vojenského soudu v Táboře ze dne 6. 8. 1991, sp. zn. 4 Rtvo 27/91.
Stěžovatel - syn zemřelého J. G. - je toho názoru, že rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR byla porušena práva zakotvená v čl. 6 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v čl. 1, čl. 2 odst. 1, čl. 3 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 18 a 29 odst. 2 Všeobecné deklarace lidských práv.
Soudce zpravodaj z podání stěžovatele a z obsahu spisu zjistil, že samotnému stěžovateli nebyla porušena ochrana jeho ústavně zaručených práv, jichž se dovolává.
Ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stanoví, že ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou.
Ústavní stížnost slouží k ochraně subjektivního veřejného práva navrhovatele. Jedná se o prostředek individuální právní ochrany. Stěžovatel musí být napadeným zásahem orgánu veřejné moci sám postižen, což znamená, že nemůže podat ústavní stížnost za někoho jiného.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu.
Soudce zpravodaj proto konstatoval, že návrh ústavní stížnosti byl podán někým zjevně neoprávněným a jako takový jej musel mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. října 2001
JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu