ECLI:CZ:US:2001:1.US.604.2000
sp. zn. I. ÚS 604/2000
Usnesení
I. ÚS 604/2000
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. N., zastoupeného JUDr. E. P., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2000, sp. zn. 15 Co 46/98, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 10. 10. 2000 se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2000, sp. zn. 15 Co 46/98, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 35 C 36/96, jímž byla stěžovateli uložena povinnost vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku byt na ulici Č. v Brně, specifikovaný ve výroku tohoto rozhodnutí. Soudy obou stupňů dospěly k závěru, že stěžovatel - žalovaný v daném soudním řízení neprokázal, že by se svým otcem v den jeho smrti žil ve společné domácnosti ve smyslu ust. §706 odst. 1 občanského zákoníku a že by tedy na něj přešlo právo nájmu předmětného bytu. Návrhu žalobce - Města Brna, aby stěžovatel byl tento byt povinen vyklidit, bylo proto vyhověno. Stěžovatel je toho názoru, že ústavní stížností napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, zakotvujícího rovnost všech účastníků řízení.
Ústavní soud se vždy nejdříve musí zabývat otázkou, zda jsou splněny všechny formální náležitosti, kladené na podání ústavní stížnosti. Podle §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
V ústavní stížnosti sám stěžovatel uvádí, že rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2000, sp. zn. 15 Co 46/98, který napadá a požaduje zrušit, nabyl právní moci dne 11. 8. 2000. Podle výše citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu je však pro počátek běhu lhůty k podání ústavní stížnosti rozhodující den doručení tohoto rozhodnutí. Ústavní soud si proto vyžádal zaslání spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. 35 C 36/96, kde kontrolou doručenek zjistil, že předmětné rozhodnutí Krajského soudu v Brně bylo právní zástupkyni stěžovatele doručeno skutečně dne 11. 8. 2000. Od tohoto data je tedy nutno počítat 60 denní procesněprávní lhůtu, do které je třeba započítat již i den doručení napadeného rozhodnutí (srov. ust. §72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu- "lhůta počíná dnem doručení..."). Poslední den 60 denní lhůty pro podání ústavní stížnosti tak připadl v daném případě na pondělí - 9. 10. 2000. Jelikož ústavní stížnost stěžovatele byla osobně podána k Ústavnímu soudu až dne 10. 10. 2000 (tímto dnem je ostatně i datována), stalo se tak po zákonem stanovené lhůtě.
Neboť kogentní ustanovení §72 odst. 2 zákona neumožňuje promeškání této lhůty prominout, nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatele odmítnout podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 23. května 2001
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu