ECLI:CZ:US:2001:2.US.285.2000
sp. zn. II. ÚS 285/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelek A) RNDr. J. N., a B) H. B., obou zastoupených advokátem Mgr. I. Ch., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2000, čj. 21 Co 50/2000-92, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 10. 1999, čj. 16 C 79/95-73, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelky se svým návrhem ze dne 4. 5. 2000 domáhaly, s odvoláním na porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy, zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4.
Ústavní soud si v projednávané věci vyžádal spis Obvodního soudu pro Prahu 4, 16 C 79/95. Obvodní soud pro Prahu 4 i Městský soud v Praze k ústavní stížnosti podaly vyjádření, jímž oba shodně navrhují, aby Ústavní soud stížnosti nevyhověl.
Ústavní soud zjistil, že ústavní stížnost byla sice podána právním zástupcem, nebyly k ní ovšem přiloženy řádné plné moci. Proto přípisem, doručeným oproti podpisu právnímu zástupci navrhovatelek dne 14. 2. 2001, navrhovatelce A) dne 19. 2. 2001 a navrhovatelce B) dne 16. 2. 2001, vyzval právního zástupce navrhovatelek, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne obdržení uvedeného přípisu zaslal Ústavnímu soudu speciální plné moci, udělené v souladu s ustanoveními §§29 až 31 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Výzva současně obsahovala poučení, dle něhož, nebudou-li Ústavnímu soudu ve lhůtě k tomu určené doručeny plné moci, udělené v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o Ústavním soudu, bude návrh odmítnut.
Dne 19. 2. 2001 obdržel Ústavní soud přípis právního zástupce, k němuž byly přiloženy originály plných mocí, udělených právnímu zástupci navrhovatelkami. Obě plné moci, datované dne 4. 5. 2000, zplnomocňují Mgr. I. Ch. pouze k podání ústavní stížnosti proti napadeným rozhodnutím. Není v nich tedy výslovně uvedeno, že jsou uděleny pro zastupování před Ústavním soudem, jak požaduje ustanovení §31 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, na nějž byli jak právní zástupce, tak i obě navrhovatelky, upozorněni.
Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout, neboť navrhovatelky neodstranily vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. prosince 2001 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj