ECLI:CZ:US:2001:2.US.328.01
sp. zn. II. ÚS 328/01
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti M. H., zastoupeného Mgr. M. V., mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu 30. května 2001, se stěžovatel domáhal vydání nálezu, kterým by bylo zrušeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. 4. 2001, sp. zn. Nt 2517/01, kterým byla prodloužena jeho vazba o další tři měsíce, tj. do 7. 8. 2001. Dále požadoval, aby Ústavní soud vyslovil porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") v důsledku nečinnosti Městského soudu v Praze ve věci stížnosti, kterou podal stěžovatel dne 27. 3. 2001 proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 3. 2001, č.j. Nt 2027/01, a o které do podání ústavní stížnosti nebylo Městským soudem v Praze rozhodnuto. Řízení tak trpí neodůvodněnými průtahy a laxním přístupem vyšetřovatele.
Ústavní soud přezkoumal podmínky pro projednání ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že tato je nepřípustná. Pokud jde o napadené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. 4. 2001, sp. zn. Nt 2517/01, stěžovatel neprokázal, že by se ve smyslu §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jednalo o pravomocné rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Stěžovatel podal stížnost proti tomuto usnesení a o této dosud nebylo rozhodnuto. Pokud jde o průtahy v řízení, které se týkají jeho stížnosti ze dne 27. 3. 2001 proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 3. 2001, č.j. Nt 2027/01, je nutno konstatovat, že v tomto bodě je ústavní stížnost předčasná, když stěžovatel prostřednictvím svého právního zástupce sice využil svého práva k podání stížnosti dle zákona č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, nevyčkal však jeho rozhodnutí. To platí tím spíše, že stížnost na průtahy byla Městskému soudu v Praze doručena dne 21. 5. 2001. Prakticky souběžně s tím dne 28. 5. 2001 byla podána ústavní stížnost, aniž stěžovatel vyčkal rozhodnutí příslušného orgánu státní správy soudů. Zákon o Ústavním soudu neumožňuje, aby Ústavní soud jako orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) rozhodoval ve věci, kde je dána příslušnost jiného orgánu, který dosud o návrhu nerozhodl.
Pro výše uvedené byl návrh odmítnut jako nepřípustný podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 14. srpna 2001
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu