ECLI:CZ:US:2001:2.US.395.99
sp. zn. II. ÚS 395/99
Usnesení
II. ÚS 395/99
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky paní E. P., zastoupené JUDr. M.B., advokátkou, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 1999, č.j. 30 Cdo 1175/99 - 48, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 11. 8. 1999 doručena ústavní stížnost stěžovatelky, ve které napadá v záhlaví uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a domáhá se ochrany svých ústavně zaručených základních práv a svobod.
Ve smyslu §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Tímto rozhodnutím je napadené usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 1999, č.j. 30 Cdo 1175/99-48, které bylo, jak vyplývá z kopie doručenky zaslané ústavnímu soudu Obvodním soudem pro Prahu 6 ze spisu, sp. zn. 4 C 132/96, stěžovatelce doručeno dne 11. 6. 1999. Posledním dnem k podání ústavní stížnosti tak bylo pondělí 9. 8. 1999, přičemž z obálky je zřejmé, že ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 10. 8. 1999. Je tedy zřejmé, že ústavní stížnost nelze věcně projednat, nebot' byla podána po uplynutí lhůty určené k jejímu podání. Kogentní ustanovení §72 odst. 2 zákona, prominutí ani prodloužení 60 denní lhůty k podání ústavní stížnosti neumožňuje.
II. ÚS 395/99
Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavnímu soudu proto nezbylo, než podle §43 odst. 1 písm. b) zákona mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné
V Brně dne 24.7. 2001
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu