ECLI:CZ:US:2001:2.US.43.01
sp. zn. II. ÚS 43/01
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě, složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Jiřího Malenovského, ve věci ústavní stížnosti L. H., zastoupené Mgr. J. M., advokátem, proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu se sídlem Praha l, Klimentská 27, ze dne 17. 10. 2000, č. j. 501220/2000-603 (původně 100913/2000-603), ve spojení s rozhodnutím Ministerstva dopravy a spojů České republiky - Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severomoravskou oblast, ze dne 8. 11. 1999, č. j. 269086/1998-6381-V.v., mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Dne 22. 1. 2001 se stěžovatelka obrátila na Ústavní soud s ústavní stížností proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 17. 10. 2000, č. j. 501220/2000-603 (původně 100913/2000-603), kterým byl zamítnut její rozklad proti rozhodnutí Ministerstva dopravy a spojů České republiky - Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severomoravskou oblast, ze dne 8. 11. 1999, č. j. 269086/1998-6381-V.v., jako opožděně podaný.
Ústavní soud přezkoumal podmínky pro podání ústavní stížnosti a došel k závěru, že ústavní stížnost není přípustná, neboť stěžovatelka ve smyslu §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Podle §107 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, a o změně dalších zákonů, pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy vzniklé podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle §107 odst. 6 téhož zákona Český telekomunikační úřad zastaví ke dni účinnosti tohoto zákona správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která není potřeba podle tohoto zákona dokončit. V daném případě bylo řízení dokončeno rozhodnutím předsedy Českého telekomunikačního úřadu. Podle §102 odst. 2 téhož zákona se proti jeho rozhodnutí nelze odvolat. Podle §102 odst. 3 téhož zákona jsou fyzické a právnické osoby oprávněny po vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení dovolávat se žalobou nápravy ve výroku správního rozhodnutí pořadem práva u obecných soudů. Žaloba musí být podána do dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání lhůty nelze prominout. Správní rozhodnutí vydané v těchto sporech nabývá právní moci marným uplynutím této lhůty. V případě, že je žaloba zákonným způsobem podána, pravomocné správní rozhodnutí vydané v těchto sporech nemá právní účinky. V projednávané věci stěžovatelka nenapadla pravomocné rozhodnutí soudu podle §102 odst. 3 citovaného zákona, nýbrž pouze rozhodnutí o rozkladu. Z hlediska §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu proto nevyčerpala všechny procesní prostředky a její stížnost je proto nepřípustná.
V takovém případě není vyloučeno projednání ústavní stížnosti podle §75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, pokud ústavní stížnost podstatně přesahuje osobní zájem stěžovatele a byla podána ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Tak tomu v daném případě není, neboť věcí obecného zájmu nemůže být rozhodnutí o rozkladu, který byl podán opožděně. Tato situace nemůže být posouzena jako věc, která podstatně přesahuje osobní zájem stěžovatelky, neboť spočívá v konkrétních okolnostech projednávaného případu.
Proto byla ústavní stížnost posouzena jako nepřípustná podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1988 Sb., pro nevyčerpání opravných prostředků a jako zjevně neopodstatněná podle §43 odst. 2 písm. a) podle téhož zákona z hlediska toho, zda podstatně přesahuje osobní zájem stěžovatele.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. února 2001
JUDr. Antonín Procházka
předseda senátu Ústavního soudu