ECLI:CZ:US:2001:3.US.226.01
sp. zn. III. ÚS 226/01
Usnesení
III. ÚS 226/01
Ústavní soud rozhodl dne 24. května 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, o návrhu L.K., zastoupeného JUDr. M.B., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. února 2001, sp. zn. 8 To 36/2001, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 29. listopadu 2000, sp. zn. 6 T 197/99, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí soudů, odůvodnil ústavní stížnost tím, že podle jeho přesvědčení byla jimi porušena práva, zaručená v čl. 36 odst. 1, čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 90 Ústavy ČR. Uvedl, že za pochybení považuje to, že se k němu soud I. stupně choval od počátku řízení jako k vinnému, dále to, jak hodnotil důkazy. Odvolací soud pak k námitkám dostatečně nepřihlédl a v odůvodnění rozhodnutí se omezil na konstatování, že soud I. stupně důkazy hodnotil ve vzájemných souvislostech a že toto hodnocení odpovídalo zásadám logiky.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 8 To 36/2001, kterým jmenovaný soud dne 14. února 2001 zamítl odvolání stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 29. listopadu 2000, č. j. 6 T 197/99-609, zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Z odůvodnění rozhodnutí je nepochybné, že se soud II. stupně vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání proti rozsudku soudu Městského soudu v Brně. Je třeba uvést, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobod (čl. 83 Ústavy ČR). Z ústavního principu nezávislosti soudů vyplývá mj. zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v §2 odst. 6 trestního řádu, a poněvadž postup soudů nebyl shledán v rozporu s citovaným ustanovením trestního řádu, nebyl ani návrh, opírající se právě o námitku vztahující se k hodnocení důkazů, shledán opodstatněným.
Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. května 2001