ECLI:CZ:US:2001:3.US.243.2000
sp. zn. III. ÚS 243/2000
Usnesení
III. ÚS 243/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatelů 1) V. P., 2) E. K. P., 3) R. S., 4) A.G. P., 5) H. E. P., 6) H. J. S., 7) A. E. P., 8) S. R. P., 9) S. F. J. P., 10) P. J. G., 11) M. F. G., 12) M. E. G., 13) H. J. G., 14) C. G. R., 15) B. B., 16) M. E. G., 17) R. J. G., 18) B. G. L., 19) D. N. G., zastoupených JUDr. V. H., advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. ledna 2000, sp. zn. 13 Co 471/99, a Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. září 2000, sp. zn. 15 C 101/95, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelé se cestou ústavní stížnosti domáhali zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. ledna 2000, sp. zn. 13 Co 471/99, a Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. září 2000, sp. zn. 15 C 101/95. Z obsahu rozsudku Nejvyššího soudu České republiky č. j. 28 Cdo 1335/2000-215 bylo zjištěno, že uvedený soud dne 30. listopadu 2000 označené rozsudky zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poněvadž bylo zjištěno, že citované rozsudky soudů I. i II. stupně byly v řízení o dovolání Nejvyšším soudem ČR zrušeny a ústavní stížnost tak nesměřuje proti rozhodnutím pravomocným, bylo o návrhu rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. února 2001