ECLI:CZ:US:2001:3.US.250.01
sp. zn. III. ÚS 250/01
Usnesení
III. ÚS 250/01
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele L. O., zastoupeného Mgr. M. S., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. března 1998, sp. zn. 33 T 6/97, usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. července 1998, sp. zn. 1 To 81/98, a ze dne 30. dubna 1998, sp. zn. 1 T 80/98, rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. února 1999, sp. zn. 10 Tz 176/98, a proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 22. prosince 1998, sp. zn. 7 Tp 351/98, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí, v přílohách ústavní stížnosti označil data jejich doručení. Z údajů o dni vydání rozhodnutí a dni jejich převzetí bylo zjištěno, že k poslednímu doručení došlo u rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. února 1999, sp. zn. 10 Tz 176/98, a to dne 18. března 1999, ostatní stížností napadená rozhodnutí byla doručena ještě před tímto datem.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
S ohledem na výše uvedené a na zjištění, že stěžovatel podal ústavní stížnost dne 24. dubna 2001, je zcela nepochybné, že jde o návrh podaný po lhůtě k tomu stanovené citovaným zákonem o Ústavním soudu. Proto bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno [§43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. května 2001