ECLI:CZ:US:2001:3.US.366.01
sp. zn. III. ÚS 366/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 3. října 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. V., zastoupeného Mgr. Ondřejem Šolcem, advokátem v Karlových Varech, Na Vyhlídce 53, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. dubna 2001, sp. zn. 15 Co 114/2001, a rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 15. ledna 2001, sp. zn. 16 C 177/2000, spolu s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou včas (§72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§30 odst. 1, §34, §72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], napadl stěžovatel pravomocný rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 2. dubna 2001 (15 Co 114/2001) a rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 15. ledna 2001 (16 C 177/2000), jímž bylo zrušeno právo společného nájmu bytu a stěžovateli byla uložena povinnost byt v Karlových Varech, Západní ulice čp. 17, v 8. poschodí (č. bytu 29), o velikosti 2+1 s příslušenstvím, I. kategorie, vyklidit a vyklizený vedlejšímu účastníkovi odevzdat do 30-ti dnů od právní moci rozsudku.
Podle odůvodnění ústavní stížnosti, obsahově shodné s vývody jeho odvolání proti rozhodnutí soudu I. stupně, stěžovatel namítal, že obecné soudy rozhodly v rozporu s dobrými mravy a neshledaly ani důvody hodné zvláštního zřetele (zdravotní stav a vysoký věk stěžovatele, majetkové poměry) a uložily stěžovateli vyklidit výše označený byt bez bytové náhrady.
Dle tvrzení stěžovatele obecné soudy svými rozhodnutími porušily jeho ústavně zaručené právo dané Listinou základních práv a svobod, a to jejím čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 10 Ústavy České republiky.
Stěžovatel podrobněji nezdůvodnil ústavněprávní aspekty co do tvrzeného porušení (ústavně zaručených) jeho práv, navrhl, aby Ústavní soud rozhodnutí obecných soudů, jak vpředu jsou označena, svým nálezem zrušil a odložil vykonatelnost pravomocného soudního rozhodnutí.
Dle písemného sdělení vedlejšího účastníka Ester Vrbenské ze dne 13. 8. 2001 (č. l. 12) a úředního záznamu telefonického hovoru ze dne 14. srpna 2001 (č. l. 14), bylo zjištěno, že stěžovatel dne 2. srpna 2001 zemřel a dědictví po zemřelém je vedeno pod sp. zn. 3 D 985/2001 u Okresního soudu v Karlových Varech.
Podle §77 zákona institut zastavení řízení na situaci popsanou shora z hlediska své konstrukce nedopadá. Řízení o ústavní stížnosti, zemře-li v jeho průběhu stěžovatel, nelze tedy s odvoláním na zákon o Ústavním soudu zastavit.
Podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.
Podle §107 odst. 1 občanského soudního řádu, jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Povahou věci se rozumí hmotněprávní povaha předmětu řízení. Povaha věci brání pokračování v řízení zejména tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka řízení, bez níž by řízení nejen ztratilo význam, ale nebylo by je možno provést vůbec, nebo kde smrtí účastníka řízení dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu, o nějž v řízení šlo. Podle §107 odst. 5 občanského soudního řádu, neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (viz Občanský soudní řád - komentář, 5. vydání, Praha:
C. H. Beck, 2001, str. 361).
V předmětném řízení se jedná o osobní nárok stěžovatele užívání bytu a smrtí stěžovatele tak došlo k naplnění ustanovení §107 odst. 5 občanského soudního řádu, neboť povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat, a řízení je nutno zastavit.
Za daného stavu věci proto Ústavní soud řízení o ústavní stížnosti mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením zastavil ze shora uvedených důvodů s poukazem na §63 zákona o Ústavním soudu a §107 odst. 1 a 5 občanského soudního řádu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 3. října 2001
JUDr. Vladimír Jurka
předseda senátu