ECLI:CZ:US:2001:3.US.451.2000
sp. zn. III. ÚS 451/2000
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelky E. N., zast. JUDr. J. H., advokátem, směřujícímu proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 4. 2000, čj.13 Co 563/2000-15, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 1. 2000, čj. 126 E 27/2000-2, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelka podala Ústavnímu soudu dne 27. 7. 2000 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, doplněný dne 30. 10. 2000. V předmětném návrhu brojila proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 4. 2000, čj.13 Co 563/2000-15, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 1. 2000, čj. 126 E 27/2000-2 a tvrdila, že jimi byla porušena její základní práva, zejména právo na soudní ochranu dané čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu v Karviné, sp.zn.126 E 27/2000 a z něj zjistil, že O., a.s., jako oprávněný, podal dne 12. 1. 2000 návrh na výkon rozhodnutí - vyklizení bytu. Rozsudkem Okresního soudu Karviná, pobočka Havířov ze dne 10. 6. 1997, sp.zn. 27 C 290/92, ve spojitosti s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 1999, sp.zn. 13 Co 1183/99, byla navrhovatelka uznána povinnou vyklidit byt č. 1, I. kategorie, v domě čp. 785 na ulici B. 1 v Havířově-městě (dále jen "předmětný byt") do 15 dnů po právní moci rozhodnutí. Rozsudek nabyl právní moci 10. 12. 1999. Navrhovatelka ve stanovené lhůtě byt nevyklidila. Okresní soud Karviná, pobočka Havířov nařídil dne 13. 1. 2000 usnesením, čj. 126 E 27/2000-2, výkon rozhodnutí a rozhodl rovněž o nákladech řízení. Právní zástupce navrhovatelky dne 22. 3. 2000 navrhl odklad výkonu tohoto rozhodnutí. Návrhu Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 7. 3. 2000, čj. 126 E 27/2000-8, vyhověl a provedení výkonu rozhodnutí vyklizením předmětného bytu odložil. Uvedené usnesení napadl oprávněný OKD, a.s., odvoláním. Krajský soud v Ostravě dne 19. 4. 2000, v neveřejném zasedání usnesením, čj. 13 Co 563/2000-15, změnil usnesení okresního soudu a návrh na odklad výkonu rozhodnutí zamítl. Rozhodnutí odůvodnil tím, že neexistuje žádný z důvodů uvedených v občanském soudním řádu (dále jen "o.s.ř.") pro takový odklad výkonu rozhodnutí. Toto usnesení krajského soudu napadla navrhovatelka výše uvedenou ústavní stížností.
Ve smyslu §35 a 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu ust. §75 odst. 1 citovaného zákona, podle kterého je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Podle §238a odst. 1 písmeno a) občanského soudního řádu, ve znění platného v době rozhodování obecných soudů, je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu I. stupně. Ze spisového materiálu vyplývá, že Krajský soud v Ostravě dne 19. 4. 2000 usnesením, čj. 13 Co 563/2000-15, změnil usnesení soudu I. stupně. Navrhovatelka uvedené rozhodnutí nenapadla dovoláním, které je nepochybně v daných souvislostech procesním prostředkem, který jí zákon k ochraně práva poskytuje.
Za daných okolností Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle §43 odst. 1 písmeno e) zákona o Ústavním soudu, jako nepřípustný, odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. května 2001