ECLI:CZ:US:2001:3.US.535.01
sp. zn. III. ÚS 535/01
Usnesení
III. ÚS 535/01
Ústavní soud rozhodl dne 9. října 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele V.M., zastoupeného Mgr. D.V., o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. června 2001, sp. zn. 44 To 773/2001, a Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. května 2001, sp. zn. Nt 2359/2001, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel v ústavní stížnosti, napadající výše označená rozhodnutí soudů, kterými bylo rozhodnuto o jeho vazbě, vyslovil přesvědčení, že jimi bylo porušeno právo zaručené mu čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na obsah obvinění vzneseného proti jeho osobě, na zákonné důvody, pro které lze rozhodnout o vazbě, na znění příslušných ustanovení trestního řádu, jež podmínky pro nařízení vazby a pro její prodloužení stanoví, jakož i na obsah rozhodnutí, která považuje za stojící v rozporu s těmito právními předpisy i zjištěnými skutečnostmi.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. května 2001, sp. zn. Nt 2359/2001, a Městského soudu v Praze ze dne 22. června 2001, sp. zn. 44 To 773/2001, zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Odůvodnění těchto rozhodnutí je vyčerpávající a obsahuje skutečnosti, pro které byly shledány zákonné důvody vazby stěžovatele v souladu s §67 odst. 1 písm. a), b) odst. 2 trestního řádu.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. října 2001