ECLI:CZ:US:2001:3.US.659.2000
sp. zn. III. ÚS 659/2000
Usnesení
III. ÚS 659/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. S., zastoupeného JUDr. J. R., advokátem, proti průtahům Krajského obchodního soudu v Brně a porušování ústavně zaručeného práva na soudní ochranu, mimo ústní jednání dne 9. května 2001 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou včas (§72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§30 odst. 1,
§34, §72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona], vytkl stěžovatel Krajskému obchodnímu soudu v Brně průtahy a porušování ústavně zaručeného práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) v jeho věci proti Zemědělskému družstvu V. O., (4 Cm 344/94) a navrhl, aby Ústavní soud přikázal jmenovanému soudu "nadále se zdržet porušení práva stěžovatele na soudní ochranu a jeho věc bez zbytečných odkladů rozhodl".
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Stěžovatel podal proti průtahům v řízení stížnost k předsedovi Krajského soudu v Brně (krajský obchodní soud přestal dnem 31. prosince 2000 existovat), jež je dle sdělení stěžovatele (č. l. 5 spisu Ústavního soudu) evidována pod čj. St 4041/2000.
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení (§75 odst. 1 zákona).
Procesní postup při vyřizování stížností na průtahy v řízení před obecnými soudy je upraven v zákoně č. 436/1991, o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Pokud stěžovatel nesouhlasil se způsobem vyřízení své stížnosti, předsedou Krajského soudu v Brně, měl ze zákona k dispozici další procesní prostředek cestou Ministerstva spravedlnosti [§29 písm. b) označeného zákona], jež jako ústřední orgán státní správy soudů je příslušné k vydání konečného rozhodnutí ve věci stěžovatele.
Za situace, jak je shrnuta, je zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k jeho ochraně poskytuje; ústavní stížnost posoudil proto Ústavní soud jako nepřípustnou (§75 odst. 1 zákona) a rozhodl o ní odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. e) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 9. května 2001