ECLI:CZ:US:2001:3.US.726.2000
sp. zn. III. ÚS 726/2000
Usnesení
III. ÚS 726/2000
Ústavní soud rozhodl dne 24. ledna 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti JUDr. B. G., CSc., zastoupeného JUDr. V. J., advokátem, , proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. října 2000, sp. zn. 38 Ca 362/99, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel, který se domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. října 2000, sp. zn. 38 Ca 362/99, odůvodňoval návrh tím, že podle jeho přesvědčení označený soud svým postupem porušil práva, zaručená v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, když nepřipustil důkazy o nedostatku právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za údajný dopravní přestupek.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. října 2000, č. j.
38 Ca 362/99-36, z jeho obsáhlého a přiléhavého odůvodnění zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolává, shledán nebyl. Soud postupoval v souladu s ustanovením §250b odst. 1, jakož i §250i odst. 1 občanského soudního řádu a se všemi námitkami uplatněnými v žalobě se vyčerpávajícím způsobem vypořádal.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 192/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. ledna 2001