ECLI:CZ:US:2001:3.US.768.2000
sp. zn. III. ÚS 768/2000
Usnesení
III. ÚS 768/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci S. S., o návrhu, směřujícímu proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. září 2000, č. j. 29 Cdo 2421/99-187, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se návrhem, doručeným Ústavnímu soudu 29. prosince 2000, domáhal přezkoumání usnesení, kterým Nejvyšší soud České republiky rozhodl o jeho dovolání. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. 29 Cdo 2421/99-187 bylo zjištěno, že jmenovaný soud dne 13. září 2000 odmítl dovolání stěžovatele, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 16. ledna 1998, č. j.
40 Co 107/97-121, usnesení bylo doručeno a nabylo právní moci dne 27. října 2000. V souladu s §72 odst. 2 citovaného zákona dnem 27. října 2000 tedy počala běžet lhůta k podání ústavní stížnosti, která uplynula 27. prosince 2000. Jak je zřejmé z údajů o podání ústavní stížnosti k doručení, to bylo učiněno na poště dne 28. prosince 2000, tedy po lhůtě zákonem stanovené.
Pro výše uvedené byl návrh v souladu s §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. ledna 2001